pavučinec různý
Cortinarius varius (Schaeff.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius decolorans (Pers.) Fr. 1838
Phlegmacium decolorans (Pers.) Wünsche
Phlegmacium varium (Schaeff.) Wünsche
Phlegmacium varium var. decolorans (Pers.) M.M. Moser 1960
Popis
Klobouk je 40–100 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, žlutá až žlutohnědá, uprostřed s oranžově rezavými odstíny. Pavučinka je bílá, dle Soop (2009) někdy světle nafialovělá.
Lupeny jsou husté, v mládí fialové s bělavým ostřím, později rezavě hnědé, u třeně široce připojené.
Třeň je kyjovitý, někdy s hlízou, 40–100 x 10–20 (v hlíze široký až 30) mm, zprvu bílý, později krémový.
Dužnina je bílá, při vrcholu třeně někdy nažloutlá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku nahnědlá nebo téměř bez reakce, dužnina žlutá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité, 9,5–12 x 5,5–6,5 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do listopadu, nepříliš vzácně, v jehličnatých lesích pod smrky nebo jedlemi. Upřednostňuje vápnité a humózní půdy.
Možná záměna
Pavučinec žlutofialový (Cortinarius variiformis) roste po duby, má bohatší zbytky závoje na klobouku i na třeni.
Pavučinec smrčinný (Cortinarius spadicellus) má klobouk spíše okrově hnědý. Při vrcholu třeně a v dužnině se v mládí objevuje lehké nafialovělé zbarvení.
Pavučinec kožobarvý (Cortinarius allutus) má v mládí bělavé či krémové lupeny a na středu klobouku dlouho zůstávají bělavé zbytky závoje.
Vzácný pavučinec světlobarvý (Cortinarius claricolor) vytváří mohutnější plodnice s válcovitým třeněm.
Kuchyňské využití
Je jedlý a dle Holec a kol. (2012) chutný.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Karel Tejkal