pavučinec světlobarvý
Cortinarius claricolor (Fr.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius subclaricolor (M.M. Moser) P.D. Orton 1960
Phlegmacium subclaricolor M.M. Moser 1953
Stručný popis
Klobouk je 60–140 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, krémová, žlutookrová až oranžově ryšavá, hustě pokrytá bílým závojem, v dospělosti jen při okraji. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou husté, bělavé, krémové, našedlé, rezavějící.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–120 x 10–25 mm, někdy u báze ztenčený, bílý, u vrcholu ojíněný, později žlutookrový. Zbytky závoje vytváří pod prstenovitou zónou pomíjivé nepravidelné pásování.
Dužnina je tuhá, bělavá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: NaOH – bez význačnější změny.
Výtrusy jsou mandlovité, 10–15 x 6–8 µm, jemně bradavčté.
Výskyt
Roste od července do října, v horských jehličnatých lesích (smrk, borovice), ale i pod břízami nebo buky.
Možná záměna
Sluka svraskalá (Cortinarius caperatus).
Kuchyňské využití
Je jedlý.
Poznámky k systematice
Encyklopedie Antonín (2006) uvádí pavučinec světlobarvý (Cortinarius claricolor Fr.) a pavučinec světlý (Cortinarius subclaricolor M.M. Moser) jako dva samostatné druhy. Podle Species Fungorum je Cortinarius subclaricolor (M.M. Moser) P.D. Orton 1960 synonymem pro Cortinarius claricolor (Fr.) Fr. 1838.
Myko atlas: Cortinarius subclaricolor (M.M. Moser) P.D. Orton 1960 je synonymem pro Cortinarius claricolor (Fr.) Fr. 1838.