sluka svraskalá
Cortinarius caperatus (Pers.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Rozites caperatus (Pers.) P. Karst. 1879
Popis
Klobouk je široký 30–120 mm, v raném mládí téměř kulovitý, později polokulovitý, široce zvoncovitý až plochý s tupým středovým hrbolkem, žlutohnědý až světle okrový, našedlý, nejprve bělavě ojíněný s okrajem ověšeným zbytky závoje, později lysý s okrajem často zdviženým a rozpraskaným.
Lupeny jsou spíše husté, křehké, ke třeni připojené nebo zoubkem přirostlé, se zubatým ostřím, krémové, později rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, 50–120 x 10–25 mm, na bázi někdy s nevýraznou hlízou s náznakem pochvičky, bělavý až krémový, v horní třetině s blanitým prstenem, nad prstenem vločkatý, níže jemně vláknitý.
Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku naokrovělá. Vůně i chuť jsou nenápadně houbové, příjemné.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité nebo vřetenovité, 10–15 x 7–10 µm, mírně bradavčité.
Výskyt
Roste od července do října, většinou ve skupinách, v jehličnatých lesích pod smrky a borovicemi, někdy i pod listnatými stromy (bučiny), často v borůvčí, hojněji na kyselých půdách od středních poloh.
Možná záměna
Záměna je možná s podobnými druhy pavučinců, např. s pavučincem mnohotvárným (Cortinarius multiformis) nebo s pavučincem kozlím (Cortinarius traganus), ale zkušenější houbař by si sluku splést neměl. Sluka svraskalá je tržní houba a jako taková musí být dobře identifikovatelná podle makroskopických znaků.
Kuchyňské využití
Hodnotná jedlá houba, bohužel často napadená hmyzem.
Poznámky k systematice
Dříve byla řazena i mezi šupinovky (Pholiota) nebo do samostatného rodu sluka (Rozites), testy DNA ji ale zřetelně řadí k pavučincům.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal