Atlas hub / Nálezy

pavučinec plavooranžový
Cortinarius collinitus (Pers.) Fr. 1838

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)

Rod: pavučinec (Cortinarius)

Synonyma

Cortinarius muscigenus Peck 1888

Popis

Klobouk je 30–80 (100) mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý nebo zvoncovitý, nakonec rozprostřený se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je za vlhka velmi slizká a lesklá, hnědooranžová, u okraje hnědožlutá, na temeni až červenohnědá. Pavučinka je bílá.

Lupeny jsou středně husté, u třeně krátce až široce připojené, v raném mládí bělavé, někdy lehce nafialovělé, později (hlínově) žluté, v dospělosti reznoucí.

Třeň je válcovitý, 50–100 x 10–15 (20) mm, rovný, v mládí bílý nebo nafialovělý, pod (pomíjejícím) páskem pokrytý slizkými nafialovělými zbytky závoje, které postupně okrově vybledají a na třeni mohou vytvářet nepravidelné pásování.

Dužnina je bělavá, v mládí při vrcholu třeně někdy namodralá, od báze třeně žloutnoucí nebo hnědnoucí. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: NaOH – podle Soop (2009) negativní.

Výtrusný prach je žlutohnědý.

Výtrusy jsou eliptické až mandlovité, 12–16 x 7–9 µm, hrubě bradavčité.

Hyfy vela jsou s přezkami.

Výskyt

Roste od července do listopadu, hojně, ve vlhkých jehličnatých lesích (smrk) na kyselých půdách, často s borůvčím, od středních do vyšších poloh.

Možná záměna

Pavučinec modroslizký (Cortinarius stillatitius) je velmi podobný, pokožku klobouku má zbarvenu více do hněda nebo hnědoolivova a roste už od počátku léta. Nemá přezky na hyfách vela.

Pavučinec slizký (Cortinarius mucosus) má klobouk téměř kaštanově hnědý a na bílém třeni chybí modrý odstín. Roste pod borovicemi.

Pavučinec mokvavý (Cortinarius mucifluus) má v dospělosti okraj klobouku silně zbrázděný.

Existují i vzácné formy pavučince plavooranžového, s plodnicemi bez pigmentace.

Kuchyňské využití

Je jedlý, pro příbuznost s nejedlými druhy pavučinců jej však méně zkušeným houbařům nelze doporučit ke kulinářskému užití. Navíc v době jeho růstu najdeme obvykle celou řadu běžných jedlých druhů.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Kibby G. (2021): Mushrooms and Toadstools of Britain & Europe, Vol. 3. 1st Edition.
Calledda F., Campo E., Floriani M., Mazza R. (2021): Guida introduttiva al genere Cortinarius in Europa. Edizioni Osiride.
Cortinarius collinitus
Kibby G., Tortelli M. (2021): The genus Cortinarius in Britain.
Cortinarius collinitus
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Cortinarius collinitus – pavučinec plavooranžový
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Cortinarius collinitus – pavučinec plavooranžový
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Cortinarius (Myxacium) collinitus – pavučinec plavooranžový