pavučinec mokvavý
Cortinarius mucifluus Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pavučincovité (Cortinariaceae)
Synonyma
Cortinarius mucifluus subsp. pinicola (P.D. Orton) Melot 1989
Cortinarius pinicola P.D. Orton 1960
Myxopholis mucifluum (Fr.) Locq. 1979
Stručný popis
Klobouk je 30–80 mm široký, nejprve tupě kuželovitý nebo sklenutý, později rozprostřený, někdy se širokým středovým hrbolkem. Pokožka klobouku je velmi slizká, mírně hygrofánní, obvykle světle okrová, uprostřed tmavší, při okraji až šedavě bělavá, vrásčitá. Pavučinka je bělavá.
Lupeny jsou v mládí bělavé, našedlé, někdy s fialovým odstínem.
Třeň je válcovitý, 60–120 x 10–20 mm, někdy kořenující, bílý, slizký, obvykle s nepravidelným pásováním.
Dužnina je bílá, našedlá. Chuť je nevýrazná nebo medová.
Makrochemické reakce: NaOH podle Soop (2009) negativní.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 12–15 x 6,5–8,5 µm, středně až hrubě bradavčíté.
Výskyt
Roste od srpna do října, nehojně, v jehličnatých lesích pod borovicemi.
Možná záměna
Pavučinec veliký (Cortinarius elatior) je trochu větší a má výrazněji vřetenovitý třeň. Roste v listnatých lesích.
Pavučinec nízký (Cortinarius pumilus) by podle Orton Orton (1955) mohl představovat jeho menší formu.
Ve srovnání s ostatními druhy podrodu Myxacius je mdle nevýrazně zbarven.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.