sametovka útlá
Conocybe tenera (Schaeff.) Kühner 1935

Stručný popis

Klobouk je široký 10–45 mm, sklenutý, zvoncovitý až tupě kuželovitý, hygrofánní, za vlhka hnědý až tmavě hnědý, s rezavými nebo oranžovými odstíny, do 2/3 poloměru zřetelně prosvítavě rýhovaný, při zasychání rýhování postupně mizí a barva klobouku je okrově hnědá až šedohnědá.

Lupeny jsou spíše středně husté, v mládí světle hnědé, nakonec rezavě hnědé.

Třeň je válcovitý, 35–100 x 1–3 mm, někdy zakončen dosti výraznou hlízou širokou až 6 mm, ojíněný, podélně rýhovaný, podle Hausknecht (2009) v mládí nápadně dvoubarevný – v horní části světlejší, od báze postupně až hnědočerný.

Dužnina je tenká, víceméně v barvě plodnice. Bez význačnější vůně nebo chuti.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou elipsoidní až mírně mandlovité, 9,5–12,5 x 5,5–7 µm, v KOH žlutohnědé, silnostěnné, s výrazným klíčním pórem.

Ostří lupenů je sterilní. Cheilocystidy jsou kuželkovité, 15–25 x 7–19 µm, s hlavičkou širokou 3,5–6 µm. Bazidie jsou čtyřvýtrusé. Kaulocystidy jsou převážně kuželkovité, o něco delší než cheilocystidy, doplněné kulovitými nebo eliptickými buňkami.

Výskyt

Roste od dubna do listopadu, v trávě nebo opadu listnáčů i jehličnanů, někdy i na spáleništích.

Možná záměna

Je popsána řada podobných druhů, které dosti odpovídají původnímu popisu (Schaeffer 1774). Na místě je opatrnost, starší nálezy a jim odpovídající popisy mohou být problematické.

Podle Hausknecht (2009) se sametovka útlá vyznačuje relativně velkými plodnicemi, hnědým zbarvením klobouku, často dvoubarevným třeněm a zřetelně převažujícími kuželkovitými kaulocystidami.

Sametovka bledá (Conocybe subpallida) má vždy světlejší klobouk a odlišný mix buněk pokožky třeně.

Sametovka polokulovitá (Conocybe semiglobata) má v KOH tmavší výtrusy a většinou nerýhovaný okraj klobouku.

Sametovka oválná (Conocybe subovalis) má objemnější kuželkovité cystidy s širší hlavičkou a širší výtrusy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Literatura