sametovka oválná
Conocybe subovalis Kühner & Watling 1980

Stručný popis

Klobouk je široký 10–45 mm, polokulovitý, oble kuželovitý nebo zvoncovitý, hygrofánní, za vlhka oranžově hnědý nebo okrově hnědý, někdy s olivovými odstíny, uprostřed obvykle o něco tmavší, za sucha šedožlutý. Okraj klobouku je nerýhovaný.

Lupeny jsou středně husté, břichaté, okrově hnědé.

Třeň je válcovitý, 40–110 x 2–3 mm, obvykle zakončen dosti výraznou hlízou širokou až 6 mm, výrazně ojíněný, podélně rýhovaný, v mládí v horní části bělavý, dole rezavě žlutohnědý, postupně od báze rezavě hnědý.

Dužnina je tenká, nažloutlá, ve třeni až rezavě hnědá, bez význačnější vůně nebo chuti.

Výtrusný prach je rezavě hnědý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 9–14 x 6–8 µm, v KOH žlutohnědé až červenohnědé, tlustostěnné, s až 2 µm širokým klíčním pórem. Cheilocystidy jsou kuželkovité, 15–25 x 8–14 µm, s hlavičkou širokou 3,5–8,5 µm. Basidie jsou čtyřvýtrusé. Na pokožce třeně nacházíme především kuželkovité buňky, větší než cheilocystidy, s hlavičkou širokou až 13 µm, v horní části třeně někdy prostřídané nekuželkovitými buňkami.

Výskyt

Roste od května do listopadu, hojně, v trávě, v křovinách, v opadu listnáčů (méně často jehličnanů), někdy snad i na kompostech a trusu. Upřednostňuje živinami bohatá stanoviště.

Možná záměna

Podle Hausknecht (2009) se sametovka oválná vyznačuje v rámci rodu velkými plodnicemi, světle zbarveným nerýhovaným kloboukem a velkými kuželkovitými cystidami s výraznou hlavičkou.

Sametovka hlavatá (Conocybe juniana) vytváří o něco menší plodnice, na okraji klobouku někdy s rýhováním. Má světlejší, o něco menší, nevýrazně tlustostěnné výtrusy.

Sametovka útlá (Conocybe tenera) a sametovka polokulovitá (Conocybe semiglobata) mají jednoznačně menší cheilocystidy i kaulocystidy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá, možná mírně jedovatá.

Běžné houbaře ke sběru neláká, mohl by ji však sebrat mykologicky méně zkušený hledač lysohlávek.

Literatura