pstřeňovec dubový
Buglossoporus quercinus (Schrad.) Kotl. & Pouzar 1966

Synonyma

Buglossoporus pulvinus (Pers.) Donk 1971

Buglossoporus quercinus (Schrad.) Kotl. & Pouzar 1966

Fomitopsis pulvina (Pers.) Spirin & Vlasák 2024

Piptoporus quercinus (Schrad.) P. Karst. 1881

Popis

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, bokem nebo náznakem třeně připojené k substrátu. Vyrůstají nejčastěji jednotlivě, někdy však roste více plodnic ze společné báze.

Klobouk je v mládí laločnatý, nejprve bělavý nebo nažloutlý, až později se diferencují svrchní neplodná strana a vespod rouško s rourkami. V dospělosti je klobouk vějířovitý, 50–150 mm široký, masitý, sklenutý až téměř plochý, na svrchní straně žlutohnědý až červenohnědý, hrbolatý, zvlněný.

Hymenium tvoří rourky 2–7 mm dlouhé. Póry jsou okrouhlé nebo nepravidelně mnohoúhelníkové, drobné, s hustotou 2–3 na mm, bílé, při poranění hnědnoucí.

Třeň (chceme-li jej tak nazývat) představuje zúžená část klobouku v místě připojení plodnice k substrátu.

Dužnina je až 50 mm vysoká, bělavá, na řezu růžovějící až vínově hnědnoucí, za sucha korkovitá. Vůně je nakyslá, chuť je hořká.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou elipsoidní až téměř válcovité, 6–9 x 2,5–3,5 µm, hladké, neamyloidní.

Výskyt

Roste od května do října, dosti vzácně, vždy na dřevě dubů. Saprotrof, napadá ještě živé stromy, následně roste i na mrtvém dřevě nebo na pařezech.

Možná záměna

Dobře vyvinuté mladé plodnice jsou prakticky nezaměnitelné, problémy s určením mohou nastat jen u plodnic velmi mladých nebo naopak starších.

Březovník obecný (Piptoporus betulinus) roste na bříze a jeho plodnice jsou po celý životní cyklus světlé, bělavé, někdy našedlé nebo naokrovělé.

Pstřeň dubový (Fistulina hepatica) najdeme na dubech, dužnina je ovšem masově načervenalá a strukturou připomíná skutečné maso.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Poznámky k systematice

Podle Vampola a Charvátová (2021) je platným jménem Piptoporus quercinus (Schrad.) P. Karst. 1881.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

		Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha. Buglossoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Vampola P., Kříž M. (2023): České jmenosloví evropských druhů chorošů – 3. část (O–R). Česká vědecká společnost pro mykologii. Mykologické listy č. 154. Piptoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Vampola P., Charvátová E. (2021): Choroše Evropy ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava Piptoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Ševčíková H., Antonín V. (2021): Zajímavé makromycety Národní přírodní rezervace Býčí skála II. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 4/2021. Buglossoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
		Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha Piptoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66 Piptoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha Buglossoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
		Kříž M. (2007): Pstřeňovec dubový - Buglossoporus quercinus (Schrad.: Fr.) Kotl. et Pouzar na Ústecku. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 1/2007.
		Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha Buglossoporus pulvinus – pstřeňovec dubový
		Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha Buglossoporus quercinus – pstřeňovec dubový
		Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

pstřeňovec dubový Buglossoporus quercinus (Schrad.) Kotl. & Pouzar 1966