březovník obecný
Piptoporus betulinus (Bull.) P. Karst. 1881
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: troudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Synonyma
Boletus betulinus Bull. 1788
Boletus suberosus Batsch 1783
Fomes betulinus (Bull.) Fr. 1890
Fomitopsis betulina (Bulliard) B.K. Cui, M.L. Han & Y.C. Dai 2016
Placodes betulinus (Bull.) Quél. 1888
Polyporus betulinus (Bull.) Fr. 1815
Ungularia betulina (Bull.) Lázaro Ibiza 1916
Ungulina betulina (Bull.) Pat. 1900
Popis
Klobouk je široký 50–200 mm, vysoký 20–50 mm, zprvu téměř kulovitý a bělavý, později okrouhlý či vějířovitý, sklenutý s podehnutým okrajem, na povrchu okrově hnědý až šedohnědý, malou plochou někdy s náznakem třeně přisedlý k substrátu. Pokožka klobouku za sucha a ve stáří rozpukává. Okraj klobouku u větších dospělých plodnic je někdy zvlněný.
Rourky jsou dlouhé 2–8 mm, bělavé až šedé. Póry jsou v mládí velmi drobné (3–6 na mm), bílé nebo našedlé.
Dužnina je bílá, měkká, později korkovitá a velmi lehká. Vůně a chuť jsou mírně nakyslé.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 4–7 x 1,5–2 µm, často zahnuté (rohlík), hladké, průsvitné.
Výskyt
Roste velmi hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na kmenech, větvích a pařezech různých druhů (výhradně) bříz. Napadá jako parazit oslabené stromy, na mrtvém dřevě žije jako saprotrof. Jednoleté plodnice se tvoří od května do října, tvoba výtrusů však někdy neustává ani během mírné zimy. Plodnice přetrvávají do dalšího vegetačního období.
Možná záměna
Pro trochu zkušené houbaře je v podstatě nezaměnitelný.
Velikostí a tvarem plodnic se mu snad podobá vzácnější pstřeňovec dubový (Buglossoporus quercinus), který však roste na dubech a svrchní povrch klobouku je žlutohnědý až červenohnědý.
Kuchyňské využití
Je nejedlý, v dužnině však byly zjištěny látky brzdící růst rakovinných buněk.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal