pstřeň dubový
Fistulina hepatica (Schaeff.) With. 1792
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pstřeňovité (Fistulinaceae)
Rod: pstřeň (Fistulina)
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté. Sousední plodnice někdy srůstají.
Klobouk je zprvu téměř kulovitý, s drobnými bradavkami, postupně jazykovitý až konzolovitý, 50–200 (300) mm široký, až 60 mm tlustý, na svrchní straně oranžový až červenohnědý, vláknitý. Okraj klobouku je v mládí zaoblený, v dospělosti ostrý.
Rourky jsou drobné, válcovité, vzájemně nesrůstající (izolované), husté (4–6 na mm), různě dlouhé, bělavé nebo nažloutlé, při poranění a stářím červenají.
Třeň je krátký, boční, někdy chybí.
Dužnina je masově červená, šťavnatá, žíhaně vláknitá nebo mramorovaná, na řezu připomínající čerstvé hovězí maso. Vůně je příjemná, chuť mírně nakyslá.
Výtrusný prach je červenohnědý.
Výtrusy jsou široce oválné nebo kapkovité, 4–6 x 3–4 μm.
Výskyt
Roste od července do října, místy hojně, na starých dubových kmenech nebo na pařezech, na dřevě jiných listnáčů jen výjimečně, od nížin do podhůří.
Možná záměna
Pro svoji dužninu připomínající červené maso je prakticky nezaměnitelný.
Vzácnější pstřeňovec dubový (Buglossoporus quercinus) roste na podobných stanovištích a tvarem i konzistencí plodnic se pstřeni dubovému podobá. Má však žlutohnědou pokožku klobouku a delší výtrusy.
Kuchyňské využití
V mládí je jedlý, pro nakyslou dužninu však vhodný jen pro speciální úpravy. Pro svoji podobu s masem se uplatní do guláše nebo jako houbový ovar.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Petr Souček