Atlas hub / Nálezy

muchomůrka královská
Amanita regalis (Fr.) Michael 1896

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: muchomůrkovité (Amanitaceae)

Rod: muchomůrka (Amanita)

Synonyma

Agaricus muscarius regalis Fr. 1821

Agaricus muscarius var. umbrinus (Pers.) Fr. 1838

Amanita emilii Riel 1907

Amanita muscaria var. regalis (Fr.) Sacc. 1887

Amanita regalis f. umbrina (Fr.) Neville & Poumarat 2002

Amanita umbrina Pers. 1797

Amanitaria muscaria var. regalis (Fr.) E.-J. Gilbert 1941

Popis

Klobouk má v průměru 8–20 cm, v mládí je polokulovitý, později sklenutý, v dospělosti až plochý, na okraji rýhovaný. Má játrově žlutohnědou barvu. Na povrchu klobouku jsou nestejně velké strupovité zbytky závoje, zabarvené nažloutle až okrově.

Lupeny jsou husté, volné, u třeně vykrojené, bílé nebo bělavé.

Třeň je válcovitý, 100–220 x 10–50 mm, hladký, bílý s okrovým nádechem, dole hlízovitě rozšířený, s bradavkami v několika řadách nad sebou. V horní třetině třeně je umístěný nerýhovaný prsten žlutavé barvy s okrovým nádechem.

Dužnina je bělavá, ve třeni nažloutlá, pod pokožkou klobouku zlatožlutá, na řezu barvu nemění. Vůně a chuť jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou bezbarvé, hladké, široce elipsoidní, 9–14 x 7–10 µm velké.

zralé výtrusy H2O

Výskyt

Roste nepříliš hojně od července do listopadu v horských a podhorských smrkových a smíšených lesích, upřednostňuje kyselou půdu.

Možná záměna

Velikostí a stavbou plodnice je téměř identická s muchomůrkou červenou (Amanita muscaria) liší se ovšem játrovým zabarvením klobouku a světle okrovými bradavkami. Někdy je proto klasifikována jako Amanita muscaria var. regalis.

Muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina) roste v listnatých lesích a zbytky závoje (tečky) na klobouku jsou bělavé.

Poznámky

Muchomůrka královská je jedovatá, obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka červená. Do 2 hodin po požití se projeví účinky muskarinu, který dráždí parasympatické nervstvo (nevolnost, mlhavé vidění, pocení, poruchy srdečního rytmu, zvracení, těžké dýchání), pak nastupují halucinogenní projevy způsobené dalšími toxiny, především kyselinou ibotenovou a jejím metabolitem muscimolem.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Borovička J. (2022): Varování před muchomůrkou královskou. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 2/2022.
Amanita regalis – muchomůrka královská
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Amanita regalis – muchomůrka královská
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
Amanita regalis – muchomůrka královská
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Amanita regalis – muchomůrka královská
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Amanita regalis – muchomůrka královská
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Amanita regalis – muchomůrka královská
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Amanita regalis – muchomůrka královská
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Amanita regalis – muchomůrka královská
Jiří Burel (2002): Otravy muchomůrkami II. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 3-4/2002.
Amanita regalis – muchomůrka královská