pečárka rumištní
Agaricus subperonatus (J.E. Lange) Singer 1951
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Rod: pečárka (Agaricus)
Synonyma
Psalliota subperonata J.E. Lange 1940
Popis
Klobouk je široký 50–100 (150) mm, masitý, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později sklenutý až téměř plochý, na okraji se zbytky bílého závoje. Pokožka klobouku je krémová, s kontrastními přitisklými hnědými šupinami.
Lupeny jsou volné, v mládí růžové, později až tmavě hnědé, na ostří světlejší.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–100 x 15–35 mm (u mladých plodnic může být třeň zcela skryt v substrátu), bílý, na bázi žlutohnědý až mírně narezlý, s jednoduchým nebo dvojitým, na spodní části šupinkatým prstenem, případně s více prstenovitými zónami tvořenými zbytky závoje.
Dužnina je bílá, na řezu mírně červenající. Vůně je v mládí nevýrazná, nasládle houbová, u starších plodnic však až nepříjemně zatuchlá. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je tmavě hnědý.
Výtrusy jsou široce oválné, 5,5–7,5 x 4,5–6 μm.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou hojné, kyjovité.
Výskyt
Roste roztroušeně, od června do října, jednotlivě nebo v malých skupinách, především na člověkem ovlivněných a živinami bohatých stanovištích v parcích, podél cest, v křovinách, na rumištích, někdy i v lesích.
Možná záměna
Pečárka Bohusova (Agaricus bohusii) roste obvykle v trsech a dužnina výrazněji červená.
Některé formy pěstované pečárky dvojvýtrusé (Agaricus bisporus) mohou mít také hnědý šupinatý klobouk, mají však 2výtrusé basidie.
Kuchyňské využití
V mládí jedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal