pečárka Bohusova
Agaricus bohusii Bon 1983
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)
Rod: pečárka (Agaricus)
Synonyma
Agaricus caespitipes Hlaváček 1982
Agaricus elvensis Berk. & Broome 1865
Popis
Klobouk je široký 60–100 (150) mm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý. Pokožka klobouku velmi mladých plodnic je hnědá, brzy však rozpukává do mnoha hnědých vláknitých šupin na bělavém podkladě.
Lupeny jsou husté, volné, v mládí bělavé, brzo masově růžové, nakonec až černohnědé.
Třeň je válcovitý nebo vřetenovitý, 80–120 (150) x 15–40 mm, na bázi ztenčený až kořenující, bělavý, hnědnoucí, s dvojitým prstenem.
Dužnina je bílá, pevná, na řezu růžovějící až vínově červená, postupně hnědnoucí. Vůně i chuť jsou příjemně houbové.
Výtrusný prach je tmavě hnědý.
Výtrusy jsou vejčité, hnědé, 6–7 x 4,5–6 μm.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou hojné, kyjovité.
Výskyt
Roste od července do listopadu, roztroušeně, jako jediná naše pečárka obvykle v trsech (srostlicích), v lesích, v městských parcích, na holé půdě i v trávě.
Možná záměna
Záměna je možná za jiné druhy pečárek s hnědými šupinami na klobouku, například za pečárku rumištní (Agaricus subperonatus) nebo pečárku koroptví (Agaricus phaeolepidotus), které ale nerostou v trsech.
Kuchyňské využití
Je jedlá, v mládí chutná.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal