kalichovka zvonečková
Xeromphalina campanella (Batsch) Maire 1934
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: kalichovka (Xeromphalina)
Popis
Klobouk má průměr 4–25 mm, je široce zvoncovitý, uprostřed promáčklý, později až plochý. Je tenký, pružně blanitý, lesklý, má ostrý rýhovaný okraj. Barvu má živě hnědožlutou až oranžově žlutou.
Lupeny jsou srpovité, dlouze sbíhavé, řídké, příčně spojené četnými žilkami, barvy světle žluté až okrově hnědé.
Třeň je válcovitý až úzce kuželovitý, 10–30 x 0,5–2 mm, jemně plstnatý, u vrcholu žlutohnědý, směrem k bázi červenohnědý až tmavohnědý, většinou zahnutý.
Dužnina je průsvitně hnědá, bez zvláštní vůně, chuti mírné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou hladké, elipsoidní, bezbarvé a amyloidní, velikosti 5–8 x 3–4 µm.
Výskyt
Roste hojně v březnu až prosinci na starých ztrouchnivělých pařezech a kmenech jehličnanů porostlých mechem. Najdeme ji ve skupinách nebo trsech ve velkém množství, upřednostňuje smrky v podhorských a horských oblastech.
Možná záměna
Holec a kol. (2012) zmiňuje podobnou, avšak vzácnou kalichovku hořkou (Xeromphalina cauticinalis) s delším třeněm a hořkou chutí.
Méně zkušenému houbaři by mohla (zejména barvou klobouku) připomínat penízovku sametonohou (Flammulina velutipes), ta má však nesbíhavé lupeny a v dospělosti tmavě (až černohnědě) sametový třeň.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Karel Tejkal