šafránka červenožlutá
Tricholomopsis rutilans (Schaeff.) Singer 1939
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: šafránka (Tricholomopsis)
Popis
Klobouk je široký 40–120 mm, v mládí kuželovitý nebo zvoncovitý, s podehnutým okrajem, později sklenutý až plochý, někdy s tupým středovým hrbolem, na žlutém podkladě purpurově nebo červenofialově drobně šupinkatý. Šupinky jsou v mládí husté, postupně řídnou a více odhalují žlutoý podklad pokožky klobouku.
Lupeny jsou středně husté, 4–10 mm vysoké, žluté, zlatožluté, na ostří vločkaté, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 40–120 x 10–25 mm, někdy (v mládí) ve spodní části rozšířený, v horní části obvykle žlutý, uprostřed a níže jemně červenofialově vločkatý, na bázi bíle plstnatý.
Dužnina je světle žlutá. Vůně je nevýrazná nebo lehce nakyslá, chuť mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, mandlovité, někdy téměř kulovité, 6–7,5 x 4,5–6 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste dosti hojně, od července do listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách, někdy v menších trsech, na tlejícím dřevě jehličnanů, zejména smrků a borovic, vzácně (např. dle Holec a kol. (2012)) i na listnáčích.
Možná záměna
Vzácná šafránka plaménková (Tricholomopsis flammula) je drobnější, má žlutý třeň a užší výtrusy.
Šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) tvoří také drobnější plodnice, ovšem bez červenofialových odstínů, vločky na klobouku jsou žluté nebo žlutoolivové.
Způsobem růstu, velikostí plodnic a barvou klobouku může připomínat také třepenitku cihlovou (Hypholoma lateritium), ta však má klobouk hladký, nejvýše s zbytky vláknitého bělavého vela.
Kuchyňské využití
Dříve byla uváděna jako jedlá houba nižší kvality, vhodná například k nakládání do octa. Citlivým osobám však může způsobovat trávicí potíže, je pravděpodobně slabě jedovatá. Ke sběru ji nelze doporučit.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal