čirůvka topolová
Tricholoma populinum J.E. Lange 1933
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Popis
Klobouk je široký 60–120 mm, v mládí sklenutý, později rozprostřený, často s nepravidelně zvlněným okrajem, růžově hnědý, hnědý až červenohnědý, na okraji vybledající, za vlhka mírně slizký, jinak suchý, pod pokožkou jemně vrostle vláknitý.
Lupeny jsou husté, bílé, na ostří někdy hnědnoucí, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 50–120 x 15–30 mm, jemně podélně vláknitý, plný, bílý, od báze hnědnoucí, často většinou délky skrytý ve spadaném listí nebo v suché trávě.
Dužnina je bílá, pevná, se silnou moučnou vůní i chutí.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 3,5–6 x 2,5–3,5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste místy hojně, od září do listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách, pod různými druhy topolů. Najdeme ji v listnatém lese pod osikami, ale i v městské zeleni, často v trávě pod jednotlivými stromy nebo v remízkách.
Možná záměna
Lze ji zaměnit za jiné druhy čirůvek s červenohnědým kloboukem, například za čirůvku plavohnědou (Tricholoma fulvum), čirůvku bělohnědou (Tricholoma albobrunneum), čirůvku masitou (Tricholoma pessundatum) nebo čirůvku osmahlou (Tricholoma ustale), z nichž některé jsou uváděny jako mírně jedovaté. Podstatnými znaky čirůvky topolové jsou růst pod topoly a moučná vůně.
Kuchyňské využití
Čirůvka topolová je zajímavá jedlá houba, pro svoji silnou moučnou vůni a chuť však vhodná spíše pro speciální kuchyňské úpravy, například pro nakládání do octa. Má léčivé účinky.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal