čirůvka osiková
Tricholoma frondosae Kalamees & Shchukin 2001
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Tricholoma)
Popis
Klobouk je široký 40–100 (120) mm, zprvu polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, někdy s tupým středovým hrbolkem, nakonec téměř ploše rozprostřený, s laločnatě zprohýbaným okrajem. Pokožka klobouku je sytě (chromově) žlutá, s hnědými nebo šedoolivovými, soustředně uspořádanými šupinkami, směrem k okraji řidšími.
Lupeny jsou nízké, středně husté, (sírově) žluté, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 10–25 mm, směrem k bázi někdy rozšířený, bělavý nebo světle žlutý, suchý, ve spodní části někdy s hnědými šupinkami.
Dužnina je bílá. Chuť a vůně jsou slabě moučné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 5–6,5 x 3–4,5 µm, hladké, průsvitné.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, dosti hojně, někdy v bohatých skupinách, především pod topoly (osikami), pravděpodobně i jinými listnáči.
Možná záměna
Čirůvka zelánka (Tricholoma equestre) roste na sušších stanovištích, především pod borovicemi, má obvykle nažloutlou dužninu a větší výtrusy (6–8 x 4–5 µm).
Vzácnější čirůvka sálající (Tricholoma aestuans) má palčivou dužninu.
Kuchyňské využití
Je leckde uváděna jako jedlá houba, její vliv na zdraví lidí však není dostatečně znám. Také pro pravděpodobnou záměnu s čirůvkou zelánkou ji nelze doporučit ke sběru a konzumaci.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal