bránovitec hnědofialový
Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden 1972
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Synonyma
Hirschioporus fuscoviolaceus (Ehrenb.) Donk 1933
Trichaptum hollii (J.C. Schmidt) Kreisel 1984
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté nebo kloboukaté s rozlitou bází, zřídka rozlité. Klobouky rostou často ve větším množství vedle sebe i střechovitě nad sebou a vzájemně srůstají.
Klobouk je široký 10–40 mm a přibližně 1 mm tlustý, kožovitý, nepravidelně zvlněný, na svrchní straně plstnatý, sametový, bělavý, pásovaný, na okraji fialově prosvítající, v zimním období často porostlý zelenou řasou.
Rourky jsou vždy nepravidelné, tvořící spíše potrhanou síť lišt nebo lamel se zobkovaným okrajem, sytě fialové, ve stáří hnědnoucí.
Dužnina je tenká, dvouvrstvá, v mládí kožovitá, později tuhá a křehká. Svrchní vrstva je bělavá, spodní žlutohnědá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 6–9 x 2,5–4 µm, mírně prohnuté, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste dosti hojně na tlejících větvích a kmenech jehličnanů, zejména borovic a smrků. Hlavní vegetační období zahrnuje květen až listopad, ale někdy fruktifikuje i během mírné zimy. Plodnice nebo jejich zbytky nacházíme celoročně.
Možná záměna
Bránovitec jedlový (Trichaptum abietinum) má v mládí, později jen při okraji klobouku dosti pravidelně okrouhlé póry.
Bránovitec dvoubarvý (Trichaptum biforme) vytváří o něco větší plodnice a roste na listnáčích.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle MycoBank je Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden 1972 synonymem pro Trichaptum hollii (J.C. Schmidt) Kreisel 1984.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal