bránovitec jedlový
Trichaptum abietinum (Dicks.) Ryvarden 1972
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, polorozlité i rozlité. Klobouky rostou často ve větším množství vedle sebe i střechovitě nad sebou, rozlité části plodnic i klobouky vzájemně srůstají.
Klobouk je široký 10–40 mm a přibližně 1 mm tlustý, kožovitý, nepravidelně zvlněný, na svrchní straně plstnatý, sametový, bělavý, pásovaný, na okraji fialově prosvítající, v zimním období často porostlý zelenou řasou.
Rourky jsou v mládí pravidelně okrouhlé, s výjimkou okraje klobouků však brzy hranaté až ostnitě potrhané (irpexoidní), sytě fialové, ve stáří hnědnoucí.
Dužnina je tenká, dvouvrstvá, v mládí kožovitá, později tuhá a křehká. Svrchní vrstva bělavá, spodní žlutohnědá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou válcovité, 6–9 x 2,5–4 µm, mírně prohnuté, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste dosti hojně na tlejících větvích a kmenech jehličnanů, zejména smrků a borovic, případně jedlí, modřínů nebo jalovce, výjimečně i na listnáčích. Za příhodných podmínek fruktifikuje celoročně, hojnější je během chladných měsíců podzimu a mírné zimy.
Možná záměna
Bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum) nemá ani v mládí při okraji klobouku pravidelně okrouhlé póry.
Bránovitec dvoubarvý (Trichaptum biforme) vytváří o něco větší plodnice a roste na listnáčích.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich