bránovitec jedlový
Trichaptum abietinum (Dicks.) Ryvarden 1972

Říše: Fungi

Čeleď:

Popis

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, polorozlité i rozlité. Klobouky rostou často ve větším množství vedle sebe i střechovitě nad sebou, rozlité části plodnic i klobouky vzájemně srůstají.

Klobouk je široký 10–40 mm a přibližně 1 mm tlustý, kožovitý, nepravidelně zvlněný, na svrchní straně plstnatý, sametový, bělavý, pásovaný, na okraji fialově prosvítající, v zimním období často porostlý zelenou řasou.

Rourky jsou v mládí pravidelně okrouhlé, s výjimkou okraje klobouků však brzy hranaté až ostnitě potrhané (irpexoidní), sytě fialové, ve stáří hnědnoucí.

Dužnina je tenká, dvouvrstvá, v mládí kožovitá, později tuhá a křehká. Svrchní vrstva bělavá, spodní žlutohnědá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou válcovité, 6–9 x 2,5–4 µm, mírně prohnuté, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste dosti hojně na tlejících větvích a kmenech jehličnanů, zejména smrků a borovic, případně jedlí, modřínů nebo jalovce, výjimečně i na listnáčích. Za příhodných podmínek fruktifikuje celoročně, hojnější je během chladných měsíců podzimu a mírné zimy.

Možná záměna

Bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum) nemá ani v mládí při okraji klobouku pravidelně okrouhlé póry.

Bránovitec dvoubarvý (Trichaptum biforme) vytváří o něco větší plodnice a roste na listnáčích.

Kuchyňské využití

Je nejedlý.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Literatura