klouzek zrnitý
Suillus granulatus (L.) Roussel 1796

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: klouzkovité (Suillaceae)
Rod: klouzek (Suillus)
Popis
Klobouk je nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý až ploše rozprostřený, široký 40–100 mm, hnědý, někdy s oranžovými nebo rezavými odstíny, lysý. Za vlhka slizkou pokožku lze snadno sloupnout.
Rourky jsou až 10 mm dlouhé, v mládí světle žluté, později hnědožluté. Póry jsou v mládí velmi drobné, zbarveny jako rourky, při poranění neměnné.
Třeň je válcovitý, 40–60 x 8–15 mm, bez závoje a bez prstenu, světle žlutý, v mládí s kapičkami tekutiny, které později zasychají a vytváří na třeni drobná ale kontrastní hnědá zrníčka.
Dužnina je bělavá, nažloutlá, později žlutá, na řezu neměnná.
Vůně a chuť jsou nepříliš výrazné, příjemně houbové, lehce nakyslé.
Výtrusný prach je žlutohnědý.
Výtrusy jsou eliptické až vřetenovité, 8–10 x 3–4 µm, hladké.
Výskyt
Vyrůstá od července do října, místy hojně ve velkých skupinách, v lese i mimo les, pod dvoujehlicovými borovicemi, zejména pod borovicí lesní a borovicí černou.
Možná záměna
Velmi podobný klouzek žíhaný (Suillus collinitus), rostoucí na podobných stanovištích, mívá často vrostle vláknitou pokožku klobouku a bázi třeně s bazálním myceliem s růžovými odstíny.
Klouzek obecný (Suillus luteus) rostoucí taktéž pod borovicemi má tmavší klobouk a v mládí rourky překryty souvislým závojem, ze kterého na třeni zbývá prsten.
Kuchyňské využití
Je jedlý a chutný. Starší plodnice nesbíráme, jsou příliš měkké a vodnaté.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Lubomír Opat, Oldřich Jindřich, Karel Tejkal