klouzek žíhaný
Suillus collinitus (Fr.) Kuntze 1898

Popis

Klobouk je nejprve polokulovitý, později sklenutý až ploše rozprostřený, široký 40–120 mm, žlutohnědý až rezavě hnědý, slizký, často vrostle radiálně vláknitý (žíhaný). Pokožku lze sloupnout téměř ke středu klobouku.

Rourky jsou až 10 mm dlouhé, v mládí světle žluté, později (zlatě) žluté až žlutookrové. Póry jsou zbarveny jako rourky, při poranění neměnné, nejvýše po delší době hnědnoucí.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 10–25 mm, bez závoje a bez prstenu, světle žlutý, v mládí s kapičkami tekutiny, které později zasychají a vytváří na třeni drobná ale kontrastní hnědá zrníčka. Spodní část třeně je narůžovělá, s narůžovělým bazálním myceliem.

Dužnina je nažloutlá, v bázi třeně s hnědorůžovými odstíny. Vůně a chuť jsou nepříliš výrazné, příjemně houbové.

Výtrusný prach je (olivově) hnědý.

Výtrusy jsou eliptické až vřetenovité, 7,5–10 x 3,5–4,5 µm.

Výskyt

Vyrůstá od července do října, roztroušeně, jen místy hojně, v lese i mimo les, pod dvoujehlicovými borovicemi, zejména pod borovicí lesní a borovicí černou, vzácně i pod břízami. Upřednostňuje zásadité půdy. Poměrně často jej najdeme ve městech, v trávě pod borovicemi.

Možná záměna

Na podobných stanovištích roste velmi podobný klouzek zrnitý (Suillus granulatus), bez růžových odstínů na bázi třeně a bazálním myceliu, bez vrostle vláknité pokožky klobouku.

Klouzek obecný (Suillus luteus) rostoucí taktéž pod borovicemi má v mládí rourky překryty souvislým závojem, ze kterého na třeni zbývá prsten.

Kuchyňské využití

Je jedlý. Někteří houbaři před kuchyňskou úpravou odstraňují slizkou pokožku klobouku.

Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura