šiškovec černý
Strobilomyces strobilaceus (Scop.) Berk. 1860
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Synonyma
Boletus floccopus Vahl. 1799
Boletus strobilaceus Scop. 1770
Boletus strobiliformis Dicks. 1785
Strobilomyces floccopus (Vahl) P. Karst. 1882
Popis
Klobouk má průměr 50–130 mm, v mládí je polokulovitý, později vyklenutý až ploše rozložený. Povrch klobouku je umbrově hnědý, taškovitě pokrytý tlustými plstnatými šupinami, na koncích až černé barvy, částečně odstávajícími, mezi nimi je pokožka světlejší, někdy až bělavá. Okraj klobouku je v mládí podvinutý, spojený s třeněm vatovitým závojem, který se později trhá, zanechává na okrajích vatovité zbytky a na třeni pomíjivý prsten.
Rourky jsou v mládí bělavé, později šedohnědé, na řezu se zbarvují do červena. Póry jsou stejně zbarvené jako rourky, ve stáří velké, hranaté, hnědnou, otlačením červenají až černají.
Třeň třeň je 70–200 mm dlouhý, 10–30 mm tlustý, válcovitý, často prohnutý. Je zbarvený stejně jako klobouk, nad prstenem je podélně rýhovaný, pod prstenem je pokrytý vláknitými šupinami, při poranění červená až postupně černá.
Dužnina je masitá, suchá, pružná, ve stáří v klobouku spíše vatovitá, ve třeni velmi tvrdá. Na řezu se dužnina zbarvuje oranžově červenou barvou, postupně tmavne až černá. Vůně je houbově zemitá, chuť v mládí mírná, ve stáří nepříjemná.
Výtrusný prach je černohnědý.
Výtrusy jsou hnědé, téměř kulovité, se síťovitou ornamentikou, 10–12 x 8–11 µm velké.
Výskyt
Vyrůstá v červenci až říjnu v jehličnatých a smíšených lesích, méně často i v listnatých lesích pod buky, od nížin do hor.
Možná záměna
Tmavou šupinatou pokožku klobouku má také lošák jelení (Sarcodon imbricatus), ten má ovšem místo rourek ostny.
Kuchyňské využití
Je to jedlá houba nižší kvality, mladé plodnice je možné přidávat do směsí.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš