Atlas hub / Nálezy

lošák jelení
Sarcodon imbricatus (L.) P. Karst. 1881

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: plesňákotvaré (Thelephorales)

Čeleď: bělozubovité (Bankeraceae)

Rod: lošák (Sarcodon)

Synonyma

Hydnum adpressum Lloyd 1916

Hydnum aspratum Berk. 1882

Hydnum badium Pers. 1825

Hydnum imbricatum L. 1753

Hydnum infundibulum Sw. 1810

Hydnum subsquamosum Batsch 1783

Phaeodon imbricatus (L.) J. Schröt. 1888

Phaeodon subsquamosus (Batsch) J. Schröt. 1888

Sarcodon subsquamosus (Batsch) P. Karst. 1881

Scutiger subsquamosus (Batsch) Paulet 1812

Popis

Klobouk je široký 60–200 mm, v mládí sklenutý, později plochý, uprostřed případně až prohloubený, šedohnědý až hnědý, pokrytý velkými, tlustými, šedohnědými a odstávajícími šupinami uspořádaných v soustředných kruzích. Okraj klobouku je v mládí podehnutý, později ostrý a zvlněný.

Rouško je tvořeno měkkými, křehkými a hustými ostny, dlouhými až 10 mm (při okraji klobouku jsou ostny kratší). Nejprve jsou bílé, později šedohnědé. Sbíhají na třeň.

Třeň je obvykle poměrně krátký a tlustý, 40–70 mm x 15–40 mm, válcovitý, plný, šedohnědý.

Dužnina je nejprve bělavá nebo bělošedá, ve stáří šedohnědá, tuhá. Chuť je lehce nahořklá, vůně kořenitá. S věkem jsou chuť i vůně výraznější a mohou být až nepříjemné.

Výtrusný prach je žlutohnědý až hnědý.

Výtrusy jsou nepravidelné, 6–8,5 x 5–6,5 µm, hrubě bradavčité.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste spíše vzácně, od srpna do října, v jehličnatých lesích (smrk, vzácně borovice nebo buky), především na písčitých půdách v podhorských oblastech.

Lošák jelení byl dříve běžnou a dokonce tržní houbou, později díky znečištění životního prostředí stále vzácnější. V posledních dvou desetiletích se však trend obrací a druh se do našich lesů pozvolna vrací.

Možná záměna

Vzácný lošák hořký (Hydnellum scabrosum) tvoří o něco menší plodnice, kde ostny jen krátce sbíhají na třeň. Má zřetelně hořkou dužninu. Báze třeně je na řezu zbarvena modrozeleně.

Lošák šupinatý (Sarcodon squamosus) má klobouk někdy s fialovým odstínem a kratší ostny. Roste pod borovicemi. Dříve byl s lošákem jelením často synonymizován.

Kuchyňské využití

V mládí je jedlý a celkem chutný, v pozdějších stádiích má příliš tuhou a obvykle hořkou dužninu. Je ceněný v japonské kuchyni.

foto Tomáš Chaluš foto Oldřich Jindřich foto Radim Dvořák foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich, Radim Dvořák, Karel Tejkal

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Sarcodon imbricatus – lošák jelení
Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Holec J., Beran M., Kříž M. (2017): Atlas hub Šumavy a Novohradských hor. Nakladatelství Karmášek, České Budějovice.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Sarcodon imbricatus – lošák jelení
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Sarcodon imbricatus – lošák jelení
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Sarcodon imbricatum – lošák jelení
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
Sarcodon imbricatus – lošák jelení
Hrouda P. (2006): Lošáky – výskyt, ekologie a rozšíření ve střední Evropě se zvláštním zřetelem k České a Slovenské republice
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin