kosmatka jelení
Scutellinia crinita (Bull.) Lambotte 1887
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: ohnivkovité (Pyronemataceae)
Synonyma
Aleurina crinita (Bull.) Sacc. & P. Syd. 1902
Lachnea cervorum Velen. 1934
Lachnea setosa f. cervorum (Velen.) Svrček 1948
Peziza crinita Bull. 1789
Peziza crinita subsp. crinita Bull. 1789
Phaeopezia crinita (Bull.) Sacc. 1889
Scutellinia cervorum (Velen.) Svrček 1971
Scutellinia scutellata var. cervorum (Velen.) Le Gal 1966
Scutellinia setosa f. cervorum (Velen.) Svr?ek 1962
Trichaleuris crinita (Bull.) Clem. 1909
Popis
Plodnice typu apothecium jsou široké 3–15 mm, mělce miskovité, později ploché, na okraji s tmavými chloupky, středem spodní strany (bez třeně) přisedlé k substrátu. Svrchní plodný povrch (hymenium) je hladký, oranžový nebo oranžově červený, neplodná spodní část je zbarvena podobně nebo je trochu světlejší.
Výtrusy jsou oválné, 16–22 x 9–13 µm, s jemnou ornamentikou tvořenou nepravidelnými nízkými bradavkami, které se v optickém mikroskopu v bavlníkové modři mohou jevit jako nepravidelné skvrny.
Chloupky na okraji plodnice jsou až 1,4 mm dlouhé, tmavě hnědé, tlustostěnné, přehrádkované, na bázi často bohatě větvené. Ve vřecku je 8 výtrusů. Parafýzy jsou o něco delší než vřecka, přehrádkované, na konci kyjovitě rozšířené.
Výskyt
Kosmatka jelení je pravděpodobně nejhojněji zastoupeným druhem kosmatek v ČR. Roste od jara do pozdního podzimu, jednotlivě nebo ve skupinách, na tlející dřevní hmotě, někdy i na vlhké půdě.
Možná záměna
Pro přesné určení je třeba vzorky vždy mikroskopovat. Důležitými znaky kosmatky jelení jsou poměrně dlouhé, ve spodní části rozvětvené chloupky (obvykle 3–4 kořeny) a výtrusy s jemnou ornamentikou.
Kosmatka chloupkatá (Scutellinia subhirtella) má poměrně pravidelnou a výraznější izolovaně bradavčitou ornamentiku výtrusů.
Kuchyňské využití
Nulové.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal