kosmatka chloupkatá
Scutellinia subhirtella Svrček 1971
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: ohnivkovité (Pyronemataceae)
Popis
Plodnice typu apothecium jsou široké 3–8 (10) mm, mělce miskovité, později ploché, na okraji s tmavšími chloupky, středem spodní strany (bez třeně) přisedlé k substrátu. Svrchní plodný povrch (hymenium) je hladký, oranžový nebo oranžově červený, neplodná spodní část je zbarvena podobně nebo je trochu světlejší.
Výtrusy jsou eliptické, 19–23 (25) x 12–15 µm, s ornamentikou tvořenou poměrně pravidelně rozmístěnými, různě velikými avšak vzájemně nepropojenými bradavkami.
Marginální chloupky jsou dlouhé 0,2–0,7 (1) mm, v optickém mikroskopu jsou tmavě hnědé, tlustostěnné, přehrádkované, na bázi jen zřídka kdy větvené. Vřecka jsou oktosporická, válcovitá, 220–280 x 16–20 µm. Parafýzy jsou obvykle stejně dlouhé nebo o něco delší než vřecka, přehrádkované, na konci kyjovitě rozšířené, široké až 10 µm. Konce parafýz jsou dextrinoidní (v Melzerově činidle zbarvují červenohnědě).
Výskyt
Roste roztroušeně, od května do listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách, na holé půdě nebo na tlejícím dřevě listnáčů i jehličnanů, zejména bříz a smrků (Hagara (2014) uvádí také olše vrby a duby).
Možná záměna
Pro přesné určení je třeba vzorky vždy mikroskopovat. Důležitým znakem kosmatky chloupkaté (Scutellinia subhirtella) je poměrně pravidelná izolovaně bradavčitá ornamentika výtrusů.
Kosmatka (Scutellinia patagonica) má širší výtrusy s méně pravidelně rozmístěnými izolovanými bradavkami ornamentiky.
Kosmatka Cejpova (Scutellinia ceipii) má hojně větvené báze chloupků, ornamentiku výtrusů s drobnějšími nepravidelně rozmístěnými bradavkami.
Kuchyňské využití
Nulové.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich