holubinka fialovonohá
Russula violeipes Quél. 1898
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Synonyma
Russula amoena var. violeipes (Quél.) Singer 1932
Russula heterophylla var. chlora Gillet 1876
Russula olivascens var. citrinus Quél. 1886
Russula punctata f. citrina (Quél.) Maire 1910
Russula punctata f. violeipes (Quél.) Maire 1910
Russula violeipes f. citrina (Quél.) Romagn. 1942
Russula violeipes var. citrina (Quél.) Sarnari 1998
Russula xerampelina var. citrina (Quél.) Quél. 1888
Popis
Klobouk má průměr 30–110 mm, v mládí je polokulovitý, sklenutý s podvinutým okrajem, později až plochý s prohloubeným středem. Povrch klobouku je ojíněný, zbarvení klobouku je dost proměnlivé, v mládí má slámovou, světle žlutozelenou nebo olivovou barvu, na okrajích často jemně fialovou, později může mít hnědavé zbarvení, ale i zelenofialové nebo na celém klobouku fialové, purpurové nebo vínové. Pokožka je špatně slupitelná.
Lupeny jsou úzké, větvené u třeně, na omak mastné, mají bělavou až krémovou barvu.
Třeň 40–70 mm dlouhý, do 25 mm tlustý, tvrdý, plný, u starších plodnic komůrkatý, má nejprve bílou nebo nažloutlou barvu, postupně se od středu zbarvuje fialově.
Dužnina je masitá, pevná, bílá, vůně u starších plodnic slabě slanečková, chuť příjemná.
Výtrusný prach je krémový.
Výtrusy jsou elipsoidní, bradavčité, síťované, 6,5–9 x 6–8 µm velké.
Výskyt
Vyrůstá v srpnu až říjnu v listnatých lesích hlavně pod buky, v jehličnatých lesích na kyselých půdách především pod smrky.
Možná záměna
Dosti nezaměnitelná. Plodnicím holubinky fialovonohé s fialovými odstíny na klobouku může být podobná také jedlá holubinka půvabná (Russula amoena).
Kuchyňské využití
Je jedlá, nepříliš chutná.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do samostatného podrodu Amoenula.
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Pavel Svoboda