holubinka potřísněná
Russula tinctipes J. Blum ex Bon 1986

Stručný popis

Klobouk je široký 60–110 (150) mm, nápadně masitý, zprvu polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a uprostřed prohloubený, často zářivě červený nebo růžově červený, místy nažloutle nebo okrově vybledající. Okraj klobouku je v dospělosti jen krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za vlhka mírně lesklá, za sucha spíše matná až sametová, lze ji sloupnout jen s obtížemi asi do 1/3 poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, křehké, u třeně někdy větvené, zprvu krémové, v dospělosti máslově žluté.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 30–70 x 15–30 mm, dosti tuhý, bílý, vzácně narůžovělý.

Dužnina je tuhá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, za vlhka někdy šedivějící. Vůně je nevýrazná, za čerstva někdy pelargoniová, při zasychání až medová. Chuť je mírná, v lupenech mladých plodnic někdy nepatrně štiplavá.

Makrochemické reakce: FeSO4 – slabě šedorůžová; guajak – rychle a intenzivně modrá.

Výtrusný prach je žlutý (4b–4c).

Výtrusy jsou široce oválné, 8–10,5 x 6,5–9 μm, s nápadně nízkou ornamentikou bez spojek nebo téměř bez spojek.

Výskyt

Roste od června do listopadu v listnatých lesích (dub, buk, habr), preferuje vápnité půdy. Jedná se o teplomilný druh, ale nalezena byla i v ČR. Může být přehlížena.

Možná záměna

Holubinka ruměnná (Russula pseudointegra) a holubinka červenobílá Russula rubroalba) vykazují negativní nebo téměř negativní reakci na guajak.

Holubinka sličná Russula rosea) má světlejší výtrusný prach (2a).

Kuchyňské využití

Je jedlá.

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (2005) patří do sekce Polychromae, subsekce Paraintegrinae.

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Russula tinctipes – holubinka potřísněná