holubinka páchnoucí
Russula subfoetens Wm.G. Sm. 1873
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Synonyma
Russula foetens var. subfoetens (W.G. Sm.) Massee 1893
Stručný popis
Klobouk většinou do 100 mm široký, může však být i větší, zprvu kulovitý, později vyklenutý, plochý až mělce vmáčklý, žlutohnědý, na okraji brzy výrazně rýhovaný. Pokožka nejprve slizká, brzy však suchá, slupitelná asi do třetiny až poloviny poloměru klobouku. Lupeny s kratšími lupénky, bělavé až máslové, v dospělosti s hnědorezavými skvrnami. Třeň až 100 x 30 mm, válcovitý, v dospělosti houbovitě vycpaný až dutý, bělavý, později žloutnoucí nebo rezavohnědě skvrnitý. Dužnina bělavá, žloutnoucí, s nepříjemným žlukle olejovitým pachem, v lupenech středně palčivá, ve třeni obvykle jen mírně. Výtrusný prach smetanový. Výtrusy 6,5‑11 x 5,5‑8,5 µm, se středně vysokými až vysokými, většinou izolovanými bradavkami. Roste hojně v listnatých lesích (dub, bříza, buk). Červen až září.
Možná záměna
Velmi podobná je holubinka smrdutá (Russula foetens), poněkud se liší palčivostí dužniny a reakcí na alkálie. Někteří autoři rozlišují holubinku páchnoucí jen jako varietu holubinky smrduté.
Záměna je možná i s dalšími příbuznými holubinkami ze sekce Ingratae a příliš nepomůže ani klíč k určování holubinek.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Ingratae, subsekce Foetentinae.
Česky také holubinka zápašná.