Atlas hub / Nálezy

holubinka lesní
Russula silvestris (Singer) Reumaux 1996

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: holubinkotvaré (Russulales)

Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)

Rod: holubinka (Russula)

Synonyma

Russula emetica f. emeticella Singer 1932

Russula emetica f. silvestris Singer 1932

Russula emetica subsp. emeticella (Singer) Singer 1958

Russula emetica var. silvestris Singer 1924

Russula emeticella (Singer) Romagn. 1962

Russula emeticella var. emeticella (Singer) Romagn. 1962

Russula emeticella var. splendens Reumaux 2003

Russula silvestris var. silvestris (Singer) Reumaux 1996

Popis

Drobná až střední holubinka.

Klobouk je široký 30–75 mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, brzy vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle rozmytě skvrnitě červený, růžově červený, růžový, ve středu někdy nažloutlý nebo žlutookrový, v dospělosti bělavě vybledající, vzácně téměř celý bílý. Okraj je zprvu hladký, v dospělosti krátce až dlouze rýhovaný. Pokožka je za sucha matná, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout téměř ke středu klobouku.

Lupeny jsou středně husté až prořídlé, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené až úzce připojené, některé větvené, bělavé, někdy s nepravidelně pilovitým ostřím.

Třeň jsou válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–60 x 10–20 mm, pod kloboukem občas mírně rozšířený, brzy houbovitě vycpaný, spíše křehký, za vlhka pružnější, v dospělosti jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním a stářím někdy žloutnoucí nebo šednoucí.

Dužnina je křehká, houbovitá, bílá, téměř neměnná, za sucha nejvýše mírně žloutnoucí. Vůně je nevýrazná nebo ovocná. Chuť je středně palčivá, palčivost rychle pomíjí.

Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/255/242).

Výtrusy jsou eliptické, 7,5–10 x 6,5–8 µm, s vysokou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.

foto Karel Tejkal

Výskyt

Roste nehojně v jehličnatých i listnatých lesích, na okrajích lesů i pod jednotlivými stromy v otevřené krajině, především pod duby a borovicemi, často v mechu, upřednostňuje křemičité a kyselejší půdy. Nalezena pod duby i na velmi suchých lokalitách stepního charakteru. Září až listopad.

Možná záměna

Holubinka vrhavka (Russula emetica) je silně palčivá, roste na vlhkých až podmáčených stanovištích, především pod smrky.

Holubinka nádherná (Russula nobilis) má pevnější plodnice, menší výtrusy a roste především pod buky.

Holubinka březová (Russula betularum) roste na vlhkých až podmáčených stanovištích zejména pod břízami, má velmi křehké plodnice, velmi rychle růžově bíle vybledávající pokožku klobouku a o něco větší výtrusy.

Kuchyňské využití

Nejedlá, pro palčivost nepoživatelná.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Russula.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Hampe F., Eberhardt U., Kleine J., Verbeken A. (2013): Russula rhodomelanea and the question of Russula emeticella. Zeitschrift für Mykologie 79/2: 377-403
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha