holubinka akvamarínová
Russula chloroides (Krombh.) Bres. 1900
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Popis
Velká holubinka.
Klobouk je široký 50–150 mm, tlustě masitý, v mládí vyklenutý, později ve středu široce prohloubený až nálevkovitý, bílý, od okraje světle okrový nebo nažloutlý, někdy s hnědorezavými skvrnami. Okraj je dlouho podehnutý, v dospělosti obvykle zvlněný, nerýhovaný. Pokožka klobouku je za sucha matná až jemně plstnatá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou husté, podle Socha a kol. (2011) 9–15 lupenů na cm okraje klobouku, 4–5 (8) mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, někdy krátce zoubkem sbíhavé, s četnými lupénky, málo větvené nebo nevětvené, bílé, v bezprostřední blízkosti třeně někdy s modrozeleným (akvamarínovým) nádechem, ve stáří na ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–30 mm, dlouho pevný a plný, v mládí ojíněný, později jemně podélně vrásčitý a hedvábně lesklý, bělavý, pod kloboukem někdy s nevýrazným modrozeleným proužkem, postupně nažloutlý, nahnědlý až našedlý.
Dužnina tuhá, bělavá, při poranění hnědnoucí nebo okrovějící, někdy se zeleným nádechem, vůně slabě ovocná, chuť v klobouku a ve třeni mírná, v lupenech obvykle palčivá.
Výtrusný prach je bělavý až smetanový (1b-2a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/204).
Výtrusy jsou eliptické, 7–11 x 6–9 µm, s vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
Výskyt
Roste v listnatých (dub, buk), méně často v jehličnatých lesích (smrk, jedle, borovice). Červenec až září.
Možná záměna
Velmi podobná holubinka bílá (Russula delica) má hustší lupeny, mírně odlišnou ornamentiku výtrusů a nikdy nevykazuje modrozelené zbarvení při vrcholu třeně. Je však popsána řada variet obou druhů a podle některých autorů nelze oba druhy jednoznačně vymezit.
Podobá se také některým bíle zbarveným ryzcům, ryzce však při poranění roní bílé mléko.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Lactarioides.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal