holubinka osmahlá
Russula adusta (Pers.) Fr. 1838
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: holubinkotvaré (Russulales)
Čeleď: holubinkovité (Russulaceae)
Rod: holubinka (Russula)
Synonyma
Russula nigricans var. adusta (Pers.) Barbier 1907
Popis
Střední až velká holubinka.
Klobouk je široký 50–120 mm, výjimečně až 150 mm, tlustě masitý, sklenutý, často se středovým dolíkem, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až nálevkovitý, nejprve bělavý, brzy šedohnědý a ve stáří černohnědý. Okraj je dlouho podehnutý, nerýhovaný, v dospělosti často zvlněný nebo nepravidelně laločnatý. Pokožka je za sucha spíše matná, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka lepkavá a lesklá, ji lze sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou spíše husté (Galli (1996) udává hustotu lupenů 9–12 na 1 cm okraje klobouku), 5–15 mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, někdy nepatrně zoubkem sbíhavé, s četnými lupénky, nejprve bělavé, později od ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–80 x 20–40 mm, často krátký a masivní, pevný a plný, hladký nebo jemně podélně vrásčitý, v mládí bělavý, později od báze šedohnědý.
Dužnina je dlouho velmi tuhá, bělavá, při poranění pomalu šedohnědá, po několika hodinách téměř černá. Vůně zatuchle ředkvová. Chuť mírná, podle Sarnari (1998) výjimečně v lupenech mladých plodnic nepatrně palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – rychle a středně intenzivně modrá.
Výtrusný prach je bílý (1a).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–10 x 6–8 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami propojenými krátkými či delšími spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku.
Výskyt
Roste od června do října, v jehličnatých lesích (smrk, borovice, jedle), pravděpodobně také v listnatých lesích (buk, dub), upřednostňuje písčité kyselé půdy od středních poloh.
Možná záměna
Holubinka černající (Russula nigricans) má zřetelně tlustší a řidší lupeny.
Dužnina holubinky hustolupenné (Russula densifolia) a holubinky palčivolupenné (Russula acrifolia) na řezu nejprve červená, teprve později hnědne.
Kuchyňské využití
Jedlá houba.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Compactae.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal