Atlas hub / Nálezy

strmělka kořínkatá
Rhizocybe vermicularis (Fr.) Vizzini, G. Moreno, P. Alvarado & Consiglio 2015

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Rod: Rhizocybe

Synonyma

Clitocybe vermicularis (Fr.) Quél. 1872

Stručný popis

Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve ploše sklenutý s podehnutým okrajem, později prohloubený, slabě hygrofánní, růžově až červenavě hnědý, někdy s oranžovými odstíny, lysý.

Lupeny jsou středně husté, krémové, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 20–60 x 5–10 mm, bělavý nebo krémový, v dospělosti až červenohnědý, na bázi s dlouhými, výraznými, bílými rhizomorfami.

Dužnina je tenká, pružná, bělavá. Vůně je nevýrazná, někdy nakyslá. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 4–6 x 2–3 µm, průsvitné, hladké.

Výskyt

Roste od března do června, roztroušeně, v opadu jehličnanů (smrk, modřín, jedle).

Možná záměna

Strmělku kořínkatou charakterizuje růst již od jara a nápadné rhizomorfy na bázi třeně.

Strmělka ojíněná (Clitocybe pruinosa) roste také na jaře a má také výrazné rhizomorfy, je však zbarvena spíše šedohnědě a má větší výtrusy.

Strmělka štěničná (Clitocybe sinopica) voní výrazně moučně a má větší výtrusy.

Kuchyňské využití

Je jedlá.

Učitelka -2012-05-06-HK

Autorství obrázků: Pavel Svoboda

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Rhizocybe vermicularis – strmělka kořínkatá
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Clitocybe vermicularis – strmělka kořínkatá
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Clitocybe vermicularis – strmělka kořínkatá