strmělka ojíněná
Rhizocybe pruinosa (P. Kumm.) Vizzini, G. Moreno & P. Alvarado 2015
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Rod: Rhizocybe
Synonyma
Clitocybe pruinosa (Lasch) P. Kumm. 1871
Clitocybe radicellata Godey 1874
Popis
Klobouk je 20–50 mm široký, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, brzy uprostřed prohloubený. Pokožka klobouku je slabě hygrofánní, šedohnědá nebo béžovohnědá, trochu kruhatá jako u ryzců, hladká, v mládí světle šedobíle ojíněná (podle Pilát (1951) vzníká dojem ojínění za vlhka prosvítáním dužniny klobouku, ale pokožka klobouku ve skutečnosti ojíněná není). Okraj klobouku bývá v dospělosti zvlněný, někdy krátce rýhovaný.
Lupeny jsou středně husté, bělavé až krémové, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–6 (10) mm, krémový až nahnědlý. Na bázi s nápadnými myceliovými provazci (rhizomorfy).
Dužnina je měkká, bělavá nebo nahnědlá. Vůně je někdy nevýrazná, jindy udávána jako (nezralá) jablka. Chuť je mírná, dle Hagara (2014) nakyslá, dle Charvát (1953) nasládlá nebo dokonce s příchutí pečeného telecího masa.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 4,5–6,5 x 2,5–4 µm, bezbarvé, průsvitné, hladké.
Bazidie jsou tetrasporické. Hyfy hymenia jsou s přezkami.
Výskyt
Roste od pozdního listopadu do dubna, s vrcholem růstu koncem zimy a začátkem jara (po ústupu sněhu), nejvíce v kulturních smrkových lesích, často v mechu. Vyrůstá z opadu (saprotrof). Je poměrně vzácná.
Možná záměna
Je význačná růstem v zimě nebo brzy zjara a nápadnými rhizomorfami.
Ve stejné době a na podobných místech roste strmělka kořínkatá (Rhizocybe vermicularis), která se liší růžově zbarveným kloboukem.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich