křehutka opýřená
Psathyrella pennata (Fr.) A. Pearson & Dennis 1948
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: křehutkovité (Psathyrellaceae)
Synonyma
Agaricus pennatus Fr. 1821
Drosophila gossypina var. pennata (Fr.) Quél. 1886
Drosophila pennata (Fr.) Kühner & Romagn. 1953
Pilosace pennatus (Fr.) Kuntze 1898
Psathyra pennata (Fr.) Quél. 1879
Psathyra pennata f. pennata (Fr.) Quél. 1943
Psathyrella carbonicola A.H. Sm. 1941
Popis
Klobouk je široký 10–40 (50) mm, nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, hygrofánní, za vlhka rezavě hnědý, při zasychání hnědookrový až šedohnědý. V mládí je celý povrch klobouku zdoben bělavými, šupinkatými útržky vela, v dospělosti zůstávají zbytky závoje jen při okraj klobouku.
Lupeny jsou poměrně husté, ke třeni široce připojené, nejprve šedohnědé, v dospělosti tmavě hnědé s bělavým okrajem.
Třeň je válcovitý, 20–40 x 2–5 mm, bělavý, nebo jemně nahnědlý, pokrytý hustým bělavým chmýřím, lokálně zbarveným tmavým výtrusným prachem.
Dužnina je křehká, v klobouku nahnědlá, ve třeni bělavá. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je černohnědý.
Výtrusy jsou oválné, 6–9 x 3–4,5 μm, tmavě hnědé, bez klíčního póru.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy a pleurocystidy jsou vřetenovité, na vrcholu zašpičatělé (kopinaté), 30–50 x 8–15 μm, silnostěnné.
Výskyt
Roste od jara do podzimu, výhradně na starých spáleništích. V místech většího výskytu vhodného substrátu (například po lesním požáru) může být lokálně velmi hojná.
Možná záměna
Existuje několik dosti podobných křehutek, např. křehutka šupinatá (Psathyrella gossypina) nebo křehutka vlásenitá (Psathyrella fibrillosa), žádná však neroste na spáleništi.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich