křehutka vlásenitá
Psathyrella fibrillosa (Pers.) Maire 1938
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: křehutkovité (Psathyrellaceae)
Synonyma
Hypholoma fibrillosum (Pers.) Bigeard & H. Guill. 1909
Pilosace fibrillosus (Pers.) Kuntze 1898
Psathyra fibrillosa (Pers.) Fr.
Psathyrella artemisiae s. auct. p. p.
Psathyrella lanatipes A.H. Sm. 1972
Psilocybe fibrillosa (Pers.) Henn. 1900
Popis
Klobouk je široký 20–40 mm, nejprve zvoncovitý, později oble kuželovitě sklenutý až téměř plochý, hygrofánní, oranžově hnědý nebo rezavě (skořicově) hnědý, později šedohnědý, za sucha světle okrový. V mládí je povrch klobouku zdoben bělavými odstávajícími vláknitými vločkami závoje, v dospělosti zůstávají zbytky závoje častěji při (někdy nevýrazně rýhovaném) okraji klobouku.
Lupeny jsou středně husté, proložené lupénky, ke třeni široce připojené, nejprve šedohnědé, v dospělosti tmavě hnědé, s bělavým vločkatým ostřím.
Třeň je válcovitý, 25–60 x 2–5 mm, bělavý, někdy s pomíjivou prstenovitou zónou, zprvu hustě pokrytý vlákny a šupinkami závoje, postupně olysávající.
Dužnina je tenká, křehká. Vůně i chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je tmavě hnědý až černohnědý.
Výtrusy jsou oválné, 8–10 x 4–5,5 μm, s výrazným klíčním pórem.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy a pleurocystidy jsou vřetenovité, s tlustými žlutými stěnami, na vrcholu však tenkostěnné.
Výskyt
Roste od dubna do listopadu, dosti hojně, jednotlivě nebo v malých skupinách, na dřevním opadu listnatých stromů.
Možná záměna
Křehutka nečesaná (Psathyrella impexa) má tenkostěnné hymeniální cystidy.
Křehutka opýřená (Psathyrella pennata) má menší výtrusy bez klíčního póru a roste výhradně na spáleništích.
Křehutka bělovláknitá (Psathyrella spintrigeroides) má cystidy tlustostěnné i na vrcholu a menší výtrusy (podle Örstadius (2023) průměrně 7,4–7,9 x 4,1–4,9 µm).
Psathyrella squamosa má menší výtrusy (podle Örstadius (2023) průměrně 6,4–7,8 x 3,9–4,2 µm).
Psathyrella senex s méně vyvinutým závojem má tenkostěnné cystidy a o něco menší výtrusy (podle Örstadius (2023) průměrně 7,5–8,8 x 4,2–5,0 µm).
Vzácná křehutká švédská (Psathyrella rostellata) má v mládí na okraji klobouku velké útržky závoje a často na vrcholu větvené cystidy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Mycobank (2025) je Psathyrella fibrillosa (Pers.) Maire 1938 synonymem pro Psathyrella friesii Kits van Wav. 1977.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal