křehutka kropenatcová
Psathyrella panaeoloides (Maire) Arnolds 1982

Popis

Klobouk je široký 10–30 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později široce kuželovitý, nakonec téměř plochý, hygrofánní, v mládí a za vlhka hnědý nebo šedohnědý, někdy s rezavými odstíny, při zasychání bledě okrový, v mládí zejména při okraji s nevýraznými bělavými vlákny závoje.

Lupeny jsou středně husté, nejprve světle šedohnědé, postupně hnědé, tmavě hnědé až černohnědé (zbarvené výtrusným prachem), ke třeni úzce připojené až připojené, někdy zoubkem sbíhavé.

Třeň je válcovitý, 20–60 x 1–3 mm, bělavý, krémový až světle okrový, v mládí s bělavými, vločkatými nebo vláknitými zbytky závoje, olysávající.

Dužnina je tenká, křehká, v barvě plodnice, bez výraznější vůně a chuti.

Výtrusný prach je černohnědý.

Výtrusy jsou oválné až vejčité, 7–9,5 x 5–6,5 μm, zploštělé, tmavě hnědé, hladké, se širokým klíčním pórem.

Cheilocystidy jsou hojné, tvarově dosti různorodé, lahvovité, oble vřetenovité, silnostěnné. Pleurocystidy jsou tvarově obdobné, obvykle o něco delší a (především) širší než cheilocystidy.

Výskyt

Roste v létě a na podzim, roztroušeně, obvykle mimo les (zejména) na člověkem narušených travnatých stanovištích. Vyhledává živinami bohaté půdy, vyroste i na trusu hospodářských zvířat. Saprotrof.

Možná záměna

Velikostí a tvarem plodnic se dosti podobá hojnému kropenatci otavnímu (Panaeolina foenisecii), vyrůstá však v užších skupinách a má zcela odlišné výtrusy.

Záměna je možná i s jinými drobnými křehutkami, důležitá je mikroskopie.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura