kropenatec otavní
Panaeolina foenisecii (Pers.) Maire 1933
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Synonyma
Coprinarius foenisecii (Pers.) J. Schröt. 1889
Drosophila foenisecii (Pers.) Quél. 1886
Panaeolus foenisecii (Pers.) J. Schröt. 1926
Prunulus foenisecii (Pers.) Gray 1821
Psathyra foenisecii (Pers.) G. Bertrand 1901
Psathyrella foenisecii (Pers.) A.H. Sm. 1972
Psilocybe foenisecii (Pers.) Quél. 1872
Popis
Klobouk je 10–35 mm široký, v mládí polokulovitý, později sklenutý, někdy s tupým středovým hrbolem, hladký, hygrofánní, za vlhka tmavě hnědý, narezlý a někdy při okraji prosvítavě rýhovaný, při zasychání až světle okrový nebo krémový, na temeni však obvykle tmavší.
Lupeny jsou spíše řídké, v mládí šedohnědé, brzy hnědě skvrnité (kropenaté), nakonec tmavě hnědé s bělavě vločkatým ostřím, břichaté, u třeně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 35–80 x 1–3 mm, dutý, světle okrový, od báze postupně hnědnoucí.
Dužnina je tenká, světle okrová. Vůně je nevýrazná, někdy udávána jako slabě kořenitá. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je tmavě hnědý.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 13–17 (20) x 7,5–11 µm, v optickém mikroskopu tmavě hnědé, výrazně bradavčité.
Cheilocystidy jsou hojné, štíhle lahvicovité, 25–45 x 7–12 µm, často zvlněné. Kaulocystidy se tvarem i velikostí cheilocystidám podobají. Bazidie jsou 4výtrusé, někdy 2výtrusé.
Výskyt
Roste od dubna do října, hojně, v trávě, na loukách a pastvinách, často v udržovaných městských trávnících. Saprotrof, rozkládá zbytky trav.
Možná záměna
Zaměnitelný za kropenatce rodu Panaeolus, ty však mají tmavší, víceméně černý výtrusný prach, a především hladké výtrusy. Kropenatec otavní (Panaeolina foenisecii) je jediným evropským zástupcem rodu Paneolina s bradavčitým výtrusy.
Kuchyňské využití
Je jedovatý, slabě halucinogenní.
Poznámky k systematice
Česky také mrvel otavní.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal