bělochoroš modravý
Postia caesia (Schrad.) P. Karst. 1881
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: chorošotvaré (Polyporales)
Čeleď: troudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rod: bělochoroš (Postia)
Synonyma
Bjerkandera caesia (Schrad.) P. Karst. 1881
Bjerkandera ciliatula P. Karst. 1887
Boletus caesius Schrad. 1794
Boletus candidus Roth 1797
Boletus coeruleus Schumach. 1803
Cyanosporus caesius (Schrad.) McGinty 1909
Hemidiscia coerulea 1916
Leptoporus caesius 1886
Leptoporus candidus 1886
Leptoporus coeruleus 1886
Oligoporus caesius (Schrad.) Gilb. & Ryvarden 1985
Polyporus caesius (Schrad.) Fr. 1821
Polyporus candidus (Roth) Fr. 1838
Polyporus ciliatulus (P. Karst.) Sacc. 1888
Polyporus coeruleus (Schumach.) Pers. 1825
Polystictus caesius (Schrad.) Bigeard & H. Guill. 1913
Spongiporus caesius (Schrad.) A. David 1980
Tyromyces caesius (Schrad.) Murrill 1907
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, někdy polorozlité.
Klobouk je široký 10–60 mm, až 15 mm tlustý, polokruhovitý nebo vějířovitý, bokem přirostlý k substrátu. Povrch klobouku je nejprve bílý, později modrý, šedomodrý, plstnatý až štětinatý, postupně olysávající, nakonec nahnědlý. Okraj klobouku je bílý, ostrý.
Rourky jsou 1–5 mm dlouhé, bílé, měkké, s okrouhlými až hranatými, bílými až šedomodrými póry s hustotou 3–4 na mm.
Dužnina je za čerstva měkká, vláknitá, bílá, po otlačení modrá. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou úzce válcovité až ledvinovité, 4,5–6 x 1,5–2 µm, hladké, průsvitné.
Výskyt
Roste od června do listopadu, celkem hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na tlejících kmenech, větvích a pařezech jehličnatých stromů, především smrků. Někdy vyroste i u báze kmene živého stromu. Saprofyt. Staré plodnice nacházíme v lese celoročně.
Způsobuje hnědou hnilobu dřeva.
Možná záměna
Bělochoroš drobný (Postia alni) tvoří menší a tenčí plodnice s méně výrazným (modrým) zbarvením. Má užší výtrusy a roste na dřevě listnáčů.
Bělochoroš lužní (Postia subcaesia) má podle Holec a kol. (2012) masitější plodnice, klobouky bělavé nebo našedlé a modrý odstín jen na rourkách. Roste v teplých oblastech na dřevě listnáčů, především topolů.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Poznámky k systematice
Podle Miettinen a kol. (2018) se nově jedná o komplex druhů.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Petr Souček