Atlas hub / Nálezy

choroš štětičkový
Polyporus tuberaster (Jacq.) Fr. 1815

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: chorošotvaré (Polyporales)

Čeleď: chorošovité (Polyporaceae)

Rod: choroš (Polyporus)

Synonyma

Polyporus lentus Berk. 1836

Popis

Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, s centrálním nebo výstředným, méně často bočním třeněm.

Klobouk je okrouhlý, široký 30–80 mm (Hagara (2014)Bernichia (2005) však uvádí až 150 mm), v mládí vyklenutý s podehnutým okrajem, brzy ploše rozprostřený až nálevkovitě prohloubený, s okrajem ostrým a krátce štětinkatým. Povrch klobouku je vláknitě šupinatý, přičemž slepené štětinky občas vystupují kolmo k povrchu, barvy je bělavé, žlutohnědé, krémově okrové nebo naoranžovělé.

Rourky jsou bělavé až smetanové, dlouze sbíhavé na třeň, někdy až k bázi třeně. Póry jsou nepravidelně hranaté, obvykle protáhlé, o velikosti až 1 x 2 mm.

Třeň je dobře vyvinutý, středový, výstředný nebo boční, válcovitý, 10–60 x 5–10 mm, na bázi někdy rozšířený, bělavý až krémový, jemně brvitý, často však až k bázi pokrytý sbíhavými póry.

Dužnina je bělavá, kožovitá, pružná, později tuhá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou válcovité, 10–15 x 4–6,5 µm, tenkostěnné, hladké.

zralé výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste nehojně, od května do října, jednotlivě, ve skupinách nebo v malých trsech na tlejícím dřevě listnatých stromů, především lip (Tilia), dubů (Quercus) a buků (Fagus). Bernichia (2005) udává růst také na jasanech (Fraxinus), habrech (Carpinus) nebo jilmech (Ulmus).

Plodnice na zemi mohou vyrůstat s černého sklerocia (hlízy) někdy značných rozměrů a hmotnosti - uvádí se až 15 kg.

Možná záměna

Choroš plástvový (Polyporus arcularius) má o něco větší póry, jen krátce sbíhavé na třeň.

Choroš voštinový (Polyporus alveolaris) je obvykle nápadně oranžový, má výraznější póry a výstředný nebo boční třeň.

Choroš šupinatý (Polyporus squamosus) vytváří mohutnější plodnice, šupiny na povrchu klobouku jsou přitisklé.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také choroš hlízkatý (Papoušek (2010)) nebo choroš hlízovitý (Antonín (2006)).

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vampola P., Kříž M. (2023): České jmenosloví evropských druhů chorošů – 3. část (O–R). Česká vědecká společnost pro mykologii. Mykologické listy č. 154.
Polyporus tuberaster – choroš štětičkatý
Vampola P., Charvátová E. (2021): Choroše Evropy ve sbírkách Muzea Vysočiny Jihlava
Polyporus tuberaster – choroš štětičkový
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Polyporus tuberaster – choroš štětičkový
Kout J., Vlasák J. (2013): Nové nebo vzácné chorošovité houby z Plzeňska – 2. část, Erica, Plzeň, 20: 55–66
Polyporus tuberaster – choroš štětičkový
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Polyporus tuberaster – choroš hlízovitý
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia