štítovka vrbová
Pluteus salicinus (Pers.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: štítovkovité (Pluteaceae)
Rod: štítovka (Pluteus)
Synonyma
Rhodosporus salicinus (Pers.) J. Schröt. 1889
Stručný popis
Klobouk je široký 25–70 mm, v mládí polokulovitý, později zvoncovitě sklenutý až plochý se širokým středovým hrbolem, slabě hygrofánní, šedý až šedohnědý, často s olivovým nebo až modrofialovým odstínem, od tmavšího středu vrostle radiálně vláknitý až jemně šupinkatý, za vlhka při okraji průsvitně rýhovaný. Lupeny jsou husté, prostřídané četnými lupénky, nejprve bělavé, později zbarvené výtrusným prachem do růžova, u třeně volné. Třeň je válcovitý, 30–80 x 4–10 mm, na bázi někdy až hlízovitě rozšířený, bělavý nebo našedlý, často se zeleným nebo modrým odstínem, podélně šedavě vláknitý. Dužnina je bílá nebo našedlá. Vůně a chuť jsou nevýrazné. Výtrusný prach je růžový.
Výtrusy jsou eliptické, 7–9 x 5–6,5 µm, hladké. Pleurocystidy jsou tlustostěnné, na konci s hákovitými výrůstky.
Výskyt
Roste roztroušeně, místy hojně, od května do října, jednotlivě nebo v menších skupinách na tlejícím dřevě listnáčů, především vrb, topolů, olší, ale i dubů a buků.
Možná záměna
Je příbuzná se štítovkami z okruhu štítovky jelení (Pluteus cervinus). Liší se drobnějšími plodnicemi, nevýraznou vůní dužniny a světlým kloboukem, obvykle s druhově typickým olivovým nebo až lehce modrofialovým odstínem.
Kuchyňské využití
Je mírně jedovatá, může obsahovat psychotropní látky (psilocybin).
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš