hnojník velkovýtrusý
Parasola megasperma (P.D. Orton) Redhead, Vilgalys & Hopple 2001
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: křehutkovité (Psathyrellaceae)
Rod: hnojník (Parasola)
Synonyma
Coprinus megaspermus P.D. Orton 1972
Popis
Klobouk je nejprve vejčitý, vysoký 8–15 mm, široký 5–10 mm, oranžově hnědý až červenohnědý, za vlhka lesklý, brzy hustě radiálně vrásčitý, postupně nízce sklenutý až plochý, světle (naoranžověle) okrově hnědý, s výjimkou tmavšího oranžově hnědého středu výrazně rýhovaný, široký 15–30 mm. Závoj chybí.
Lupeny jsou husté, jemné, křehké, dlouho bělavé, později šednoucí až černající. Nepodléhají autolýze, u třeně jsou volné.
Třeň je válcovitý, 30–100 x 2–3 mm, na bázi někdy mírně rozšířený, bělavý až světle šedohnědý, hladký.
Dužnina je tenká, průsvitná. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je černý.
Výtrusy jsou oválné, 13–17 x 7,5–10 µm, tmavě červenohnědé, s klíčním pórem.
Bazidie jsou 4výtrusé. Hymeniální cystidy jsou výrazné, válcovité, oble vřetenovité až lahvovité, 60–100 x 20–30 µm. Pokožka klobouku je tvořena kulovitými buňkami, sety chybí.
Výskyt
Roste vzácně na zbytcích dřeva a kůry, v mulči ale i v opadu nebo v místech, kde bylo skladováno vytěžené dřevo, výjimečně na (koňském) trusu.
Možná záměna
Charakteristickým znakem jsou velké výtrusy, s průměrnou délkou podle klíče z Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) ≥ 14,3 µm. Důležitá je i ekologie.
Hojný hnojník řasnatý (Parasola plicatilis) roste nejčastěji na otevřených travnatých stanovištích, časo hromadně po vydatnějších deštích. Má vejčité až nepravidelně hranaté (mitrovité, pětiúhelníkovité) výtrusy velké 10–14 x 7–10 µm.
Hnojník zlatohlavý (Parasola auricoma) roste na obdobných stanovištích, má elipsoidní výtrusy 10–14,5 x 6–8 µm a v pokožce klobouku výrazné sety.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal