Atlas hub / Nálezy

ouško pestré
Otidea mirabilis Bolognini & Jamoni 2001

Říše: Fungi

Kmen: Ascomycota

Třída: Pezizomycetes

Řád: Pezizales

Čeleď: Pyronemataceae

Rod: Otidea

Stručný popis

Plodnice jsou nepravidelně miskovité, bočně rozčísnuté, široké 10–50 mm, 20–30 mm vysoké. Vnitřní plodná strana (rouško) je hladká, (hořčičně) žlutá, žlutookrová, postupně žlutoolivová až (oranžově) hnědá. Vnější neplodná strana je olivově šedo(modro)fialová, v mládí výrazně otrubičnatá.

Třeň je krátký, do 5 mm, bělavě ojíněný.

Dužnina je křehká, žlutohnědá, vosková.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou oválné až oble vřetenovité, hladké, 13–16 x 5,5–7 µm, se dvěma symetrickými kapkami.

Vřecka jsou válcovitá, s 8 výtrusy, neamyloidní. Parafýzy jsou hůlkovitě zahnuté, přehrádkované, stejně dlouhé jako vřecka.

Výskyt

Roste od srpna do října, velmi vzácně v opadu listnatých i jehličnatých lesů. Pravděpodobně preferuje vápnité půdy.

Možná záměna

Ouško hnědé (Otidea bufonia) roste na obdobných stanovištích, postrádá však modrofialové odstíny na vnější straně plodnice.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

jižní čechy jižní čechy jižní čechy

Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

Zíbarová L., Kolényová M., Tejklová T., Zehnálek P. [eds] (2024): Červený seznam hub (makromysetů) České republiky, Příroda 46: 48–192, Praha.
Otidea mirabilis – ouško pestré
Špinar P. (2020): Vzácné houby Táborska. Nakladatelství OSSIS, Tábor.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Otidea mirabilis – ouško pestré
Jindřich O. (2011): Ouško pestré - Otidea mirabilis v České republice. Česká vědecká společnost pro mykologii. Mykologické listy č. 117.