ouško kaštanové
Otidea bufonia (Pers.) Boud. 1907
Říše: houby (Fungi)
Kmen: vřeckovýtrusné (Ascomycota)
Třída: terčoplodé (Pezizomycetes)
Řád: kustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleď: ohnivkovité (Pyronemataceae)
Rod: ouško (Otidea)
Synonyma
Aleuria pseudobadia (Cooke) Gillet 1879
Geopyxis bufonia (Pers.) Sacc. 1889
Geopyxis pseudobadia (Cooke) Sacc. 1889
Peziza bufonia Pers. 1822
Peziza pseudobadia Cooke 1877
Stručný popis
Plodnice jsou nepravidelně miskovité, obvykle bočně rozčísnuté, široké 20–50 mm, 20–40 mm vysoké. Vnitřní plodná strana (rouško) je hladká, šedoolivová až tmavě rezavě hnědá. Vnější neplodná strana je podobně zbarvena jako rouško, někdy světlejší, někdy o něco tmavší, s drobnými kontrastními bradavkami hojnějšími u horního okraje.
Třeň obvykle chybí.
Dužnina je křehká, hnědá, vosková.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, hladké, 12–14 (15) x 5–6,5 µm, se dvěma symetrickými kapkami.
Ve vřecku je 8 výtrusů. Parafýzy jsou přehrádkované, na konci mírně kyjovitě rozšířené a zahnuté.
Výskyt
Roste poměrně vzácně, od srpna do října, v listnatých i jehličnatých lesích.
Možná záměna
Ouško kožové (Otidea alutacea) vytváří světlejší plodnice a má o něco širší výtrusy (13–16 x 6–8 µm).
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich