helmovka růžová
Mycena rosella (Fr.) P. Kumm. 1871
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: helmovkovité (Mycenaceae)
Rod: helmovka (Mycena)
Popis
Klobouk je široký 5–20 mm, nejprve oble kuželovitý nebo zvoncovitý, později plochý, hladký, prosvítavě rýhovaný, růžový, uprostřed tmavší, růžově červený, ve stáří vybledající.
Lupeny jsou narůžovělé, na ostří tmavší, až hnědočervené, proložené lupénky a příčně pospojované (anastomozované), ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé. Ke třeni dosahuje v průměru 15–18 lupenů.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 1–2 mm, dutý, hnědorůžový, později průsvitně růžový, víceméně v barvě klobouku, na bázi s bělavými nebo nažloutlými vlákny mycelia.
Dužnina je tenká, průsvitná. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 7,5–10 x 4–5 µm, hladké, amyloidní.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou nejčastěji kyjovité, někdy nepravidelné, pigmentované, s výrůstky. Pleurocystidy jsou oble vřetenovité. Buňky pokožky klobouku a někdy i třeně pokrývají krátké válcovité výběžky.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, roztroušeně, místy hojně, výhradně v jehličnatých lesích, především v opadu smrků, často ve velkých skupinách.
Možná záměna
Hojná helmovka narůžovělá (Mycena rosea) vytváří výrazně větší plodnice a voní ředkvově.
Helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta) má bělavé lupeny a při poranění roní tmavě červené mléko. Bělavé lupeny má také helmovka červenobřitá (Mycena rubromarginata).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich