tmavobělka žlutavá
Melanoleuca cognata (Fr.) Konrad & Maubl. 1927

Popis

Klobouk je široký 40–120 mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později ploše rozprostřený až mírně prohloubený, obvykle se širokým a tupým středovým hrbolkem, hygrofánní, za vlhka hnědý, při zasychání žlutohnědý nebo hnědookrový, za sucha hladký a matný.

Lupeny jsou husté, prostřídané hojnými lupénky, v mládí bělavé, později krémové, okrově až světle hnědé, u třeně vykrojené, zoubkem připojené.

Třeň je válcovitý, 50–120 x 6–12 mm, na bázi často kyjovitě rozšířený, v horní části bělavý, podélně vláknitý, níže hnědookrový.

Dužnina je bělavá až okrová. Vůně je nevýrazná nebo slabě svíravá. Chuť je mírná, podle Holec a kol. (2012) po chvíli trochu svíravá.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou elipsoidní, 7,5–10 x 4,5–6,5 µm, amyloidní, jemně bradavčité.

Výskyt

Roste od dubna do června, po letní přestávce však vyroste i na podzim, nejčastěji v trávě při okrajích smrčin, ale i v sadech, na pastvinách nebo na místech se zbytky dřevní hmoty.

Možná záměna

Tmavobělka rýhonohá (Melanoleuca grammopodia) má výrazně rýhovaný třeň, do dospělosti světlé lupeny bez okrových odstínů a roste především na podzim.

Na podobných stanovištích již od května roste také tmavobělka krátkonohá (Melanoleuca brevipes) s drobnějšími plodnicemi a menšími výtrusy.

Kuchyňské využití

Je jedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Petr Souček

Literatura