Atlas hub / Nálezy

pýchavka palicovitá
Lycoperdon excipuliforme (Scop.) Pers. 1801

Říše: houby (Fungi)

Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)

Třída: rouškaté (Agaricomycetes)

Řád: pečárkotvaré (Agaricales)

Čeleď: pečárkovité (Agaricaceae)

Rod: pýchavka (Lycoperdon)

Synonyma

Calvatia excipuliformis (Scop.) Perdeck 1950

Calvatia saccata (Vahl) Morgan 1890

Handkea excipuliformis (Scop.) Kreisel 1989

Lycoperdon boletiforme Batsch 1783

Lycoperdon elatum Massee 1887

Lycoperdon pistilliforme Bonord. 1857

Lycoperdon saccatum Vahl 1794

Utraria excipuliformis (Scop.) Quél. 1886

Utraria saccata (Vahl) Quél. 1894

Popis

Pýchavka dlabaná je jedna z našich největších pýchavek.

Plodnice jsou 50–150 mm vysoké, 30–80 mm široké, válcovité s rozšířenou hlavičkou nebo hruškovité. Vnější okrovka je v mládí bělavá nebo světle okrová, později našedlá nebo světle hnědá, s jemnými ostny či zrníčky, které postupně opadávají. Ostny bývají výraznější v horní části plodnice (hlavička), kde mohou být uspořádány pyramidálně.

Dužnina v teřichu (gleba) je nejprve čistě bílá a pružná, později měkká, žloutnoucí, olivově hnědá, nakonec hnědá, práškovitá, obsahující zralé výtrusy. V době zralosti se vrcholová část plodnice (hlavička) s výtrusy postupně rozpadá. Sterilní pletivo (subgleba) ve válcovité spodní části plodnice (někdy označované jako třeň) je zprvu bílé, postupně hnědnoucí. Vysušená spodní část plodnice může destrukci hlavičky a rozprášení výtrusů přežít o několik týdnů.

Výtrusy jsou kulovité, 3,5–5 µm v průměru, zřetelně bradavčité.

výtrusy (H2O)

Výskyt

Roste celkem hojně, od července do října, v listnatých i jehličnatých lesích, v parcích, kolem cest, někdy i v trávě mimo les.

Možná záměna

Podobně velká pýchavka dlabaná (Calvatia utriformis) roste spíše mimo les na loukách a je zpravidla široce káčovitá bez významnějšího třeně. V případě nejasností může pomoci mikroskopie – pýchavka dlabaná má hladké výtrusy.

Drobnější pýchavka stlačená (Lycoperdon pratense) s plodnicemi spíše hruškovitými má na řezu zřetelně oddělen teřich od neplodné spodní části.

Hojná pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) má nápadné ostny, které se snadno vylamují a zůstávají po nich mělké okrouhlé jizvy (areoly).

Kuchyňské využití

Pokud dužnina zůstává čistě bílá, je pýchavka palicová stejně ostatní pýchavky dobrá jedlá houba, zde však s bonusem velkých plodnic.

foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal foto Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Podle MycoBank je Lycoperdon excipuliforme (Scop.) Schaeff. 1774 synonymem pro Calvatia excipuliformis (Scop.) Perdeck 1950.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

Vít A., Socha R. (2019): Naše jedlé houby 14 - Pýchavky. Česká mykologická společnost. Mykologický sborník 2/2019.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Lycoperdon excipuliforme – pýchavka palicovitá
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Calvatia excipuliformis – pýchavka palicovitá
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
Handkea excipuliformis – pýchavka palicovitá
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin