pýchavka obecná
Lycoperdon perlatum Pers. 1796

Popis

Plodnice jsou kyjovitého až hruškovitého tvaru, na vrcholu často s hrbolem, v horní části mají průměr 20–50 mm a jsou vysoké 40–80 mm. V horní části je kulovitý výtrusorodný útvar – gleba, který přechází ve sterilní válcovitou stopku, směrem dolů zúženou. Povrch plodnic je v mládí bílý, pokrytý kuželovitými bradavkami, které při dotyku snadno opadávají. Větší ostnité bradavky jsou vždy obklopeny menšími. Starší plodnice se zabarvují do okrově žluté až hnědošedé barvy, bradavky opadnou a v pokožce plodnice po nich zůstanou zřetelné kruhové prohlubeniny (areoly).

Dužnina je uvnitř plodné části je zpočátku bílá a pevná, postupně měkne a zbarvuje se do žluta až žlutoolivova, až se změní na olivově hnědý výtrusný prach se zbytky vlášení (kapilicia). Dospělá plodnice se na temeni otevírá malým otvorem a uvolňuje výtrusný prach. Spodní sterilní část plodnice je v mládí bílá, pružná, vatovitá, v dospělosti hnědošedá. Chuť a vůně je příjemně houbově aromatická. Stará plodnice je po zaschnutí papírovitá.

Výtrusný prach je olivově hnědý.

Výtrusy jsou 3–4,5 µm velké, kulovité, jemně bradavičnaté.

Výskyt

Roste velmi hojně od června do listopadu v jehličnatých i listnatých lesích, na loukách, pastvinách i v parcích. Vyrůstá jednotlivě, častěji ale ve skupinách a trsech na zemi, je možné jí nalézt i na zetlelých pařezech.

Možná záměna

Řada pýchavek je tvarově podobná, žádná jiná ale nemá na povrchu lehce opadávající kuželovité bradavky.

Kuchyňské využití

Je to výborná jedlá houba, sbírají se jen mladé plodnice s dosud pevným bílým vnitřkem.

Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura