čirůvka špinavá
Lepista sordida (Schumach.) Singer 1951

Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: čirůvkovité (Tricholomataceae)
Rod: čirůvka (Lepista)
Popis
Klobouk je široký 40–60 mm, tenký, poměrně křehký, hygrofánní, nejprve sklenutý s krátce podehnutým okrajem, brzy plochý, někdy se středovým hrbolem, v dospělosti prohloubený se zprohýbaným okrajem. Povrch klobouku je nejprve (zejména za vlhka) sytě růžovofialový až fialový, stářím a za sucha světle šedohnědě blednoucí, někdy však již od mládí pouze šedohnědý.
Lupeny jsou spíše řídké, prostřídané lupénky, špinavě bílé až lilákově fialové, většinou oproti klobouku zbarvené o něco živěji, stářím hnědě vybledající, u třeně vykrojené a krátkým zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 5–10 mm, směrem k bázi někdy mírně rozšířený, jemně vláknitý, zbarvený podobně jako klobouk.
Dužnina je tenká, křehká, za vlhka šťavnatá, nafialovělá nebo našedlá, v třeni později houbovitá. Chuť i vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je smetanový, lehce narůžovělý.
Výtrusy jsou eliptické, 6–8,5 x 4–5 µm (Qav přibližně 1,6), bezbarvé, poměrně hrubě ornamentované.
Výskyt
Roste roztroušeně od září do prosince, výjimečně také na jaře, na loukách, v parcích, ale i na poli nebo na kompostu, na živinami bohatých půdách. Někdy roste v malých trsech.
Možná záměna
Dosti se podobá hojnější čirůvce fialové (Lepista nuda), je však drobnější, tence masitá a postrádá intenzivní vůni. Plodnice čirůvky fialové nebývají zbarveny do růžova.
Méně zkušený houbař by ji mohl zaměnit také za lakovku ametystovou (Laccaria amethystina), ta však roste především v lesích, má menší klobouk a obvykle dosti dlouhý třeň.
Kuchyňské využití
Jedlá houba, houbaři však dávají přednost větším druhům podzimních čirůvek z rodu Lepista, především čirůvce fialové.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal