lakovka obecná
Laccaria laccata (Scop.) Cooke 1884
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: pečárkotvaré (Agaricales)
Čeleď: lanýžovcovité (Hydnangiaceae)
Rod: lakovka (Laccaria)
Synonyma
Agaricus laccatus Scop. 1772
Camarophyllus laccatus (Scop.) P. Karst. 1879
Clitocybe laccata (Scop.) P. Kumm. 1871
Collybia laccata (Scop.) Quél. 1888
Laccaria affinis (Singer) Bon 1983
Laccaria scotica (Singer) Contu 1985
Omphalia laccata (Scop.) Quél. 1886
Omphalia rosella (Batsch) Gray 1821
Russuliopsis laccata (Scop.) J. Schröt. 1889
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, nejprve polokulovitý nebo sklenutý, později až mírně prohloubený, hygrofánní. Pokožka klobouku je za vlhka růžově červená až červenohnědá, za sucha vybledající, světle okrová. Okraj klobouku je za vlhka dlouze prosvítavě rýhovaný.
Lupeny jsou řídké, narůžovělé, ke třeni široce připojené nebo mírně vykrojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 2–6 mm, červenohnědý, podélně vláknitý, v dospělosti dutý, ve spodní části s bělavým bazálním myceliem.
Dužnina je tenká, narůžovělá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce elipsoidní až kulovité, 7,5–11,5 x 7–9,5 μm, průsvitné, ostnité.
Bazidie jsou 4výtrusé.
Výskyt
Roste od června do listopadu, velmi hojně, v lesích i mimo les, pod jehličnany i listnáči, na zásaditých i kyselých půdách.
Možná záměna
Lakovka statná (Laccaria proxima) vytváří robustnější plodnice s výrazně rýhovaným třeněm a šupinkatým, nejvýše nepatrně rýhovaným kloboukem.
Lakovka dvoubarvá (Laccaria bicolor) má nafialovělé lupeny a na třeni fialově zbarvené bazální mycelium.
Drobnější lakovka cihlová (Laccaria fraterna) a lakovka zakroucená (Laccaria tortilis) mají bisporické bazidie.
Kuchyňské využití
Je jedlá. K jídlu se sbírají jen kloboučky.
Poznámky k systematice
Česky také lakovka laková.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal