rezavec štětinatý
Inonotus hispidus (Bull.) P. Karst. 1879
Říše: houby (Fungi)
Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: rouškaté (Agaricomycetes)
Řád: kožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleď: kožovkovité (Hymenochaetaceae)
Rod: rezavec (Inonotus)
Synonyma
Boletus hispidus Bull. 1785
Inonotus hirsutus (Scop.) Murrill 1904
Polyporus hispidus (Bull.) Fr. 1818
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, bokem přirostlé k substrátu, někdy s klobouky uspořádanými střechovitě nad sebou a vzájemně srůstajícími.
Klobouk je zpravidla mohutný, 80–300 mm široký a 20–80 mm tlustý, v mládí žlutooranžový, na svrchní straně postupně červenohnědý až hnědý, plstnatě štětinatý, ve stáří olysávající.
Rourky jsou 10–40 mm dlouhé, rezavě hnědé. Póry jsou okrouhlé až hranaté, s hustotou 1–3 na mm, krémové, nažloutlé, v mládí (za vlhka) často ronící kapky tekutiny (gutace), za sucha jsou tmavohnědé.
Dužnina je rezavě hnědá, zprvu měkká, později korkovitá, za sucha křehká.
Výtrusný prach je rezavý.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, 8–11 x 6–8 µm, hladké.
Hymeniální sety jsou někdy vzácné, jindy hojné, nahnědlé, silnostěnné, hákovité.
Výskyt
Roste poměrně hojně na živých i tlejících kmenech a větvích listnatých stromů, především jabloní, ořešáků a jasanů. Hlavní vegetační období nastává od června do září, starší plodnice však přetrvávají celou zimu až do jara. Saproparazit. Někdy škodí v ovocných sadech.
Možná záměna
Velké, rezavé a na horní straně štětinaté plodnice jsou i pro méně zkušeného houbaře prakticky nezaměnitelné.
Rezavec pokožkový (Inonotus cuticularis) vytváří menší plodnice, roste na dřevě buků, má menší výtrusy a větvené sety na pokožce klobouku.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš